Celých 27 % lidí s exekucemi odpovědělo, že důvodem bylo opoždění s hrazením nájmu a poplatků s bydlením. Z výzkumu vyplynulo také to, že domácnosti, které mají zkušenost s exekucí, si často spotřební půjčky braly na splacení jiných závazků – nájmu, energie, poplatků za telefon. Týká se to 32 % domácností, které mají zkušenosti s exekucemi v posledních pěti letech.
Třiatřicet procent lidí do exekuce spadlo kvůli nesplacení úvěru, který si brali na pokrytí předchozích půjček. Kvůli půjčce na velké domácí spotřebiče se do exekuce dostalo 11 % a asi jen 5 % kvůli půjčce na dárky, tedy naprosté minimum. „U někoho je důvodů vícero, proto ta procenta nedávají dohromady sto procent,“ uvedl Daniel Prokop z MEDIANu. Výzkum byl realizován mezi chudšími lidmi ve věku 18 až 65 let, jejichž rodinný příjem je pod hladinou mediánu.
Menší důvěra v soudy, vládu či EU
„Aby bylo možné porovnat rozdíly, odehrál se sběr dat mezi lidmi, kteří v posledních pěti letech exekuce neměli. Vzdělanostní struktura výzkumu zahrnuje lidi se všemi typy vzdělání – od základního po vysokoškolské,“ řekl Prokop. Osloveno bylo 820 lidí, z nichž 370 s exekucí zkušenost mělo. Redaktorka Alarmu Apolena Rychlíková dělala hloubkové rozhovory s lidmi, kteří mají s exekucí zkušenost. Dělala je před realizací výzkumu a závěry výzkumu potvrdilo to, s čím se jí lidé svěřili.
Mnoho lidí jí říkalo, že by dluh splatili hned, s tím by problém neměli, do neřešitelných problémů je ale přivádí to, že dlužná částka narostla do astronomických výšek. Průzkum potvrdil i její poznatky z rozhovorů, že těžká situace se podepsala na vztahu těchto lidí k demokratickým institucím, vnímání práva a jeho dostupnosti – výrazně méně důvěřují soudům, vládě či Evropské unii. Obávají se i vstoupit do insolvenčního řízení, pokud v něm bude příliš nejasně definováno rozhodnutí soudů po pěti letech v osobním bankrotu.
Lidé s exekucí často nechodí k volbám
Poslanecká sněmovna nedávno schválila vládní novelu insolvenčního zákona. Výsledkem je, že pokud dlužník během tří let splatí 60 % dluhu či během pěti let 30 % dluhu, nebude už nic posuzováno, pokud tyto podmínky nesplní, rozhodne soud. Podle Prokopa by normě prospěly úpravy. Návrh je nyní v Senátu, který jej může případně vrátit sněmovně s pozměňovacími návrhy. Ještě než horní parlamentní komora bude rozhodovat, v té dolní se uskuteční seminář, kam budou pozváni i senátoři. Konat se bude v úterý 11. prosince od 13 hodin, pořádá jej právě Alarm ve spolupráci s nadací Rosa-Luxemburg-Stiftung.
Z výzkumu vyplynulo také to, že i mezi chudší polovinou Čechů do 65 let převládá postoj, že změny společenského systému po roce 1989 v Česku měly smysl (53 % souhlasí, 32 % odpovídá záporně, zbytek neví). Postoj však souvisí se zasažeností exekucemi, mezi lidmi s touto zkušností je důvěra v polistopadový systém menší – 41 %. Co se týče voleb, Rychlíková uvedla, že z rozhovorů s lidmi vyplynulo, že často nechodí volit, protože se necítí být součástí systému a reprezentováni. U voleb prezidentských z výzkumu vyplynulo, že v roce 2018 volilo v 2. kole 67 % chudších lidí se zkušeností s exekucí Miloše Zemana, kdežto z těch, kteří tuto zkušenost nemají, to bylo o deset procent méně.
Problém s oficiální prací, stres, hádky…
Výzkum ukázal také to, že lidé, kteří jsou v exekuci, mnohdy přecházejí na práci na černo, tedy do šedé ekonomiky. Pracovat oficiálně je totiž likvidační – nezabavitelná částka při růstu příjmů z 12 tisíc na 21 tisíc korun se navyšuje mírně, při příjmech nad 21 tisíc korun je zabaveno vše. Problém je i s dávkami, které se počítají z hrubých příjmů a neodečítá se, co jde na exekuce, takže ten, kdo pracuje oficiálně, na ně často nemá nárok a bez cizí pomoci není schopen vyžít. Mnoho lidí s exekucí navíc nemá nikoho, kdo by jim mohl pomoci.
Výzkum, jehož výsledky byly novinářům představeny v žižkovském Prostoru39, se dotkl i finanční gramotnosti. Vyplynulo z toho, že zkušenost s exekucí mají častěji lidé s nižší schopností řešit základní matematické úlohy – trojčlenku. Prokop ale zdůraznil, že to může být i výsledek vyššího stresu. Výzkum totiž také ukázal, že v domácnostech v exekucích dochází mnohem častěji k hádkám. Tito lidé jsou na tom také hůř s aktivním životním stylem. Rychlíková, že lidé, s kterými hovořila, mluvili o vyložené paralýze, problémem je i častá arogantní komunikace ze strany exekutorů.
Veřejný prostor plný zástupných problémů
Výzkum, kde bylo nejvíc respondentů z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, vznikl proto, že exekuce jsou obrovským problémem, přesto se mu doposud žádný výzkum hlouběji nevěnoval. Přitom fakta jsou alarmující – téměř každý desátý Čech dnes čelí exekuci, půl milionu lidí má vícero dluhů a jsou v pasti. Počet lidí v exekuci narostl ve srovnání s rokem 2016 o 3,4 procenta na 863 tisíc. „Česko je krajinou posetou dluhy,“ okomentovala to Rychlíková, podle které se ve veřejném prostoru mnohdy řeší zástupné problémy a ty závažné zůstávají stranou.
