Jasný, prosluněný den, plný zářivých barev. Mlha, která houstne se zapadajícím sluncem. Pavučiny babího léta, s kapkami rosy. Sychravá, lezavá zima, která se nám dobývá pod kabát. Nahořklá vůně tlejícího listí, ve kterém naše kroky zanikají, a my máme pocit, že kráčíme do prázdna. Míjíme nezřetelné stíny stromů a těšíme se na první lampu nad chodníkem. Na světlo, které nám ukáže cestu.
Naše Dušičky jsou jenom ozvěnou dávné minulosti. Zvyk rozsvěcovat světla jsme přejali od Keltů, kterým v tento den začínal Nový rok. Informace o tomto národu, který se z území Čech postupně vytratil na počátku křesťanského letopočtu, si lze jistě vyhledat a je jich nepřeberné množství. Rádi jedli, pili a bojovali. A slavili. Některé z jejich svátků známe. Beltine, který se z oslavy definitivního konce zimy změnil ve filipojakubskou noc, v pálení čarodějnic. Imbolc a naše Hromnice. A nakonec samain, začátek Nového roku, na počátku dnešního listopadu.
Křesťanský svět zná památku Všech svatých. Vznikl v ranném středověku a znamená to svátek i těch, kteří církví nebyli kanonizováni a o jejichž svatosti ví jen Bůh.
My známe Dušičky. Anglosaský svět zná Halloween, kdy děti vydlabávají dýně a těmito strašidelnými světly pak obcházejí domácnosti a koledují. Všechny tyto krásné tradice, které probíhají přibližně od posledního října do druhého listopadu, mají však svůj prapůvod v keltské mytologii.
Keltové dávali v tento den světlo do oken. Duše zemřelého by třeba mohla projevit přání navštívit lidi, které opustila a mohla by zabloudit ve tmách podzimní noci. Světlo jí ukáže cestu. My se vypravíme se světlem a vzpomínkami na hřbitov.
Nemusíme čekat, jestli nás ti, za kterými jdeme, navštíví. Jdeme jim na půl cesty naproti. Večerní hřbitov, s mnoha hořícími svíčkami, může být i krásný. Což není žádné vyžívání se v morbidnostech. Necítíme zde žádný děsivý, beznadějný smutek. Zmocní se nás nostalgie a jak už to má člověk milosrdnou přírodou dané, vzpomíná jen na to hezké. Všichni, které půjdeme letos navštívit, jsou tady s námi dál. Konec fyzické existence nic neznamená. Pouze nás předešli na cestě.
