Letem světem Velikonoce. Hony na vajíčka nebo populární palačinkové závody

Další fotky

Velikonoce jsou snad nejstarším svátkem vůbec a z náboženského hlediska jsou dokonce významnější než Vánoce, protože představují genezi ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. Podstatou tohoto svátku ještě z dob předkřesťanských je ale též příchod jara, které vítězí nad zimou, což také tak trochu symbolizuje jisté vzkříšení. Takže máme zvyky a tradice těchto svátků tak trochu pomíchané a navíc, jsou pokaždé jindy, neboť jsou svátkem pohyblivým. Každoročně se dohadujeme, kdy že tedy ty Velikonoce letos vlastně budou? To lze snadno vypočítat za předpokladu, že známe vzoreček, který říká, že Velikonoce se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Stačí tedy koukat na měsíc, anebo raději do kalendáře. Letošní Velikonoční pondělí bude tedy 13. dubna.

V minulých časech se mnohem více dodržovaly tradice, které bohužel vlivem moderní doby ustupují do pozadí. Přesto se v zemích, kde se vyznává křesťanská víra, Velikonoce slaví a jsou tak jako u nás svátkem státním, kdy mají lidé volno.  Dodržují se zvyky, které jsou směsicí křesťanských a pohanských tradic, jež se dokonce mohou lišit v různých částech jedné země, tím spíše v zemích vzdálených.

Čechy a Slovensko

Půst už asi nikdo nedrží, spíše se nakupuje a hoduje, pletou se pomlázky a malují vajíčka. Originalitou „československých“ Velikonoc je šlehání žen a dívek pomlázkou upletenou z čerstvého vrbového proutí. Nikde jinde na světě k tomu nedochází a cizinci se upřímně diví tomu, že máme svátek, kdy mohou muži zcela legálně bít ženy, kterým to navíc vůbec nevadí. Proč také? Která z nás by se bránila tomu, aby pouze za jedno vajíčko a nějaké to šlehnutí od švarného koledníka omládla a byla po celý rok svěží tak, jako to mladé vrbové proutí, z kterého byla pomlázka upletená. Není sice dokázáno, že to funguje, ale co kdyby? Nezletilý koledník za tuto drobnou službičku a za koledu dostane malované vařené vajíčko, které je od nepaměti symbolem života a plodnosti. Dnešní nezletilí koledníci, kteří umí většinou jen jednu jedinou koledu Hody, hody, doprovody…, dostávají, kromě vajíček a mašle na pomlázku, ještě nějakou sladkost navíc. Zletilý koledník často nepohrdne štamprličkou. Určitě též proto, aby byl zdravý.

Velikonoce jsou za dveřmi. Zkuste novou metodu barvení vajíček

Německo a Rakousko

Samozřejmě i v těchto zemích se malují vajíčka, která v zahradě či po domě poschovává velikonoční zajíček, jenž je v některých zemích stejně tak důležitý jako Santa Klaus o Vánocích. Často se objevuje na velikonočních pohlednicích s nůší plnou malovaných vajec. Bohužel rozesílání pohlednic už vytlačila elektronika, a tak snad každému, kdo má mobil, o svátcích cinká jedna zpráva za druhou. Ovšem tradice hledání vajíček v zahradách zůstává. Říká se, že vznikla právě v Německu a je dodnes oblíbenou dětskou kratochvílí. Děti ale mají mnohem větší radost, když najdou vajíčka čokoládová, nebo nějakou jinou sladkost, což je trendem moderní doby. Malovaná vajíčka jsou spíše součástí velikonočních dekorací.

Velká Británie

I v Británii se pořádají hony na vajíčka v zahradách.  K dětem se ale s oblibou připojují i dospělí a je z toho obvykle velká mela. Slavné britské čokoládovny Cadbury každoročně sponzorují Egg Hunt (lov vajec) ve více než 250 lokalitách Spojeného království, takže se zcela určitě jedná o vajíčka čokoládová. Velkou legrací jsou v Anglii populární palačinkové závody, které se konají v úterý před Popeleční středou, kdy lidé mohou naposledy před půstem sníst vše, na co přijdou, včetně  mastných a sladkých palačinek. Takže se v ten den palačinky pojídají ve velkém a zároveň se pořádají běžecké závody, při kterých účastníci v komických kostýmech kuchařů, číšníků, servírek a hospodyněk v zástěrkách přehazují na pánvičce palačinku sem tam. Samozřejmě by nikomu neměla spadnout na zem, a samozřejmě, že skoro každému spadne. Pomalu tento závod proniká i do naší země, protože je to skvělá zábava pro závodníky i pro diváky.

Březen nám vykouzlil první byliny. Znáte jejich využití

Skandinávie

V severských zemích jsou Velikonoce opravdu velkým svátkem, spíše  se ale jedná o oslavu dlouho očekávaného jara. Skandinávci se upřímně radují, že je konečně po zimě, jež umí být v jejich zeměpisných šířkách opravdu studená. Oslavy Velikonoc se zde kupodivu podobají našemu pálení čarodějnic. Děti se oblékají do čarodějnických kostýmů, chodí koledovat a dostávají sladkosti, zatímco dospělí konzumují spoustu dobrého jídla a pití. Na výzdobu slouží  kraslice zavěšené na březových větvičkách. Mimochodem, jestli si myslíte, že se vyfouknutým vejcím říká kraslice, protože jsou krásně kreslené, tak jste na omylu. Název je odvozen od staroslovanského „krasnyj“, tedy červený. Červená barva, jak známo, symbolizuje lásku, a tak např. u nás si červené vajíčko  dívky schovávaly vždy pro toho svého vyvoleného.

Afrika

V afrických zemích, kde je vyznáváno křesťanství, se v rámci možností též hoduje, i když je stůl o poznání chudší, než je tomu v Evropě. V některých zemích na tomto kontinentu může čistá voda a větší porce masa představovat opravdovou hostinu. V Africe o Velikonocích nikdy nechybí cesta do kostela ve svátečním oblečení. Děti si vykračují v nových šatičkách, které jim maminky speciálně na tuto příležitost pořizují, protože velikonoční mše jsou mimořádnou společenskou událostí a kostely jsou přeplněné k prasknutí. Pak následuje zábava se zpěvy a tanci za doprovodu živé hudby.

Červená řepa jako elixír mládí a ideální prevence na koronaviry

Austrálie

V Austrálii se Velikonoce slaví s příchodem podzimu. Jak jinak, když jsme u protinožců. Obchody jsou plné velikonočního zboží, a tak se pravidelně koná typické nákupní šílenství. To je ale asi tak jediná tradice, která spojuje pestrou škálu národností, které se v Austrálii usídlily. Velikonoce se proto slaví spíše v rodinách. Pod vlivem Anglie je tu opět čilý velikonoční zajíček a lovení vajec v zahradách. Tradičním pokrmem jsou sladké houstičky s rozinkami, které vypadají jako naše miniaturní mazance nahoře s naříznutým symbolickým křížkem. Australané jako správní křesťané považují Velikonoce za důležitější svátky, než Vánoce a církevních velikonočních obřadů se zúčastňují se vší vážností.

USA

I v Americe jsou Velikonoce příležitostí pro opulentní hostiny v rodinném kruhu. Ulice, obchody i domy nešetří bohatou, občas přehnanou, výzdobou. V USA se neslaví Velikonoce v pondělí jako u nás, ale volný den mají již na Velký pátek. Zvyky jsou zde opět pestrou mozaikou křesťanských tradic a svátků jara. V kostelech se samozřejmě konají všechny velikonoční mše a hlavním svátkem je neděle. Nechybí malování vajec, všudypřítomný zajíček se sladkostmi a opět lov vajíček v zahradách. Dokonce i americký prezident jej o Velikonoční pondělí pořádá pro pozvané děti v zahradě Bílého domu. K jídlu se často podává pečená šunka nebo jehněčí se sladkými bramborami. A marschmallow zajíčci a kuřátka. Že nevíte, co je marschmallow? Jsem si jistá, že si vzpomenete, když vám prozradím, že naše děti tomu říkají „maršmeloun“. Je to houbovitá hmota vyrobená z cukru, kukuřičného sirupu, vody, želatiny a vajec. Vypadá divně a chutná  divně. Ale americké děti to milují. Naše také, neboť ty růžové a bílé „maršmelounové“ válečky zdomácněly i u nás.  Děti si je dokonce u táboráků opékají a dělají si z nich sladké škvarky.

Japonsko

Asi nebudete překvapeni, že v Japonsku a v zemích, kde se vyznává jiné náboženství, než křesťanské, se Velikonoce neslaví vůbec. Objevují se sice jisté komerční náznaky, např.  čokoládové bonbóny balené v rádoby velikonočních veselých barvách, ale to je asi tak všechno. V Japonsku se ke křesťanství hlásí sotva 1 % lidí.

SCOBY. Kombuchová kultura se vrací do podvědomí českých domácností

Nicméně příchod jara se tam mocně slaví svátkem Hanami (hana=květina, mi=dívat se). V době našich Velikonoc začínají v Japonsku  kvést sakury, které občas vidíme i v našich parcích.  Svátek Hanami je pro Japonce skvělým důvodem uspořádat rodinný výlet s piknikem a pod rozkvetlými sakurami obdivovat jejich krásu. Klima na japonských ostrovech, které se v pomyslném řetězci táhnou od jihu k severu, je velmi odlišné, což znamená, že sakury rozkvétají postupně. První květy se objevují na jihu Okinawy kolem 30. března a na severu ostrova Hokkaidó někdy až kolem 10. května. Hanami je tedy poměrně dlouho trvající svátek.

FOTO: Velikonoční tradice u nás i v zahraničí

Velikonoční tradice u nás i v zahraničí - velikonoce vajíčkaVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - pomlázka velikonoceVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - Velikonoční vajíčka v drátěném košíčku.Velikonoční tradice u nás i v zahraničí - VelikonoceVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - sakura
Další fotky
Velikonoční tradice u nás i v zahraničí - MarschmallowVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - Velikonoční ostrovVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - velikonoce vajíčkaVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - velikonoce vajíčkaVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - velikonoce vajíčkaVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - velikonoce vajíčkaVelikonoční tradice u nás i v zahraničí - velikonoce vajíčka

Velikonoční ostrov

Na závěr bych s dovolením rozšířila povědomost, že tento polynéský ostrov v Tichém oceánu má s Velikonocemi společného pouze to, že jej právě na Velikonoční neděli v r. 1722 objevil nizozemský admirál a průzkumník Jacob Roggeveen, který si, jak vidno s vymýšlením jeho názvu hlavu moc nelámal.

Ať se Velikonoce slaví jakkoli, jsou to vždy krásné svátky jara, na které se celou zimu těšíme. Příroda se probouzí a postupně opouští své smutné zimní barvy. Na zahrádkách se objevují první květiny a rodí se mláďátka. Těšíme se na volné dny, sháníme nedostatková bílá vajíčka, čekáme návštěvu příbuzných, a tak smejčíme, aby nás nepomluvili a přemýšlíme, co dobrého uvařit.  Kéž by tomu tak bylo i letos a oslavili  jsme svátky jara všichni ve zdraví, což pod vlivem současných událostí má mnohem větší význam, než kdy jindy.

Dnes, 14:41
Jihočeské Holašovice jsou ideálním místem pro výlet v době, kdy se stále ještě obáváme koronaviru....
Dnes, 14:00
Oběťmi se v tomto případě stali tři mladí lidé a vrah, který projevil značnou brutalitu, nebyl...
Dnes, 12:12
Komerční článek
Kvůli šíření nového typu koronaviru zakázal ministr zdravotnictví vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí...
Dnes, 12:12
Se začátkem června již šestým rokem přichází do Prahy i dalších měst v republice sochařský...
Dnes, 10:00
Hitler tehdy opravdu velice zuřil. Jeho oblíbenec Heydrich zemřel. V prvním návalu vzteku chtěl nechat...
Včera, 15:25
Více než tři tisíce metrů vysoké zasněžené hřebeny jihoamerických velehor And, nejdelšího horského pásma na...
Včera, 14:00
Středověké vojenské ležení, kdesi v Uhrách. Tak, jak zcela nepochybně vypadalo, vždyť filmoví tvůrci se...
Včera, 10:20
Fenomén chataření a chalupaření se rozvinul v Československu za normalizace, i když trampování a pobyt...
Včera, 08:20
Do paměti televizních diváků se nesmazatelně zapsal jako knížepán z pohádky Princezna ze mlejna nebo...
2.6.2020
Duchovní život našich předků před přijetím křesťanství byl velmi pestrý. Nebyli tak negramotnými a nekulturními...
2.6.2020
Člověk si otázku „proč“ klade od úsvitu dějin. To je jistě chvályhodné, ale svět dokážou...
Reklama