Svátky jara dnes vnímáme jako ryze křesťanské oslavy Ježíšova zmrtvýchvstání. Málokdo ale ví, že tyto svátky naši předkové slavili již dávno před přijetím nové víry. Pomlázka, pentličky, kraslice a další byly symboly probouzející se přírody a příchodu jara. Ovšem některé zvyky jiných národů jsou opravdu pozoruhodné.
Svátkem svatého Štěpána (26. prosince) Vánoce rozhodně nekončí. I další dny na přelomu starého a nového roku mají duchovní rozměr a jsou plné lidových tradic.
Největší tuzemské banky budou mít letos na Štědrý den, o vánočních svátcích i na Nový rok své pobočky zavřené. Poslední den roku bude otevřeno vesměs pouze dopoledne. Vyplývá to z oznámení největších bank.
Zatímco o řecké či římské mytologii se dnes žáci učí prakticky na každé škole, staly se dokonce povinnou školní četbou, o té naší – slovanské – toho většina z nás ví jen pramálo, a přece je stejně bohatá jako ta z kraje pod Olympem.
Předkřesťanská víra našich předků byla úzce spjata s přírodou, oslavou přírodních sil a svého rodu. Staří Slované byli polyteisté, a tak uctívali více bohů. Mezi ty nejznámější patřil Perun, Veles, Radegast nebo bohyně Lada či Mokoš. Kde a jak ale svou víru praktikovali, když kostely neměli?
Nezvykle tiché a osamělé velikonoční svátky čekají letos na obyvatele Kutné Hory. Kvůli koronavirovým opatřením nebudou městem proudit davy turistů ani účastníků sedlecké pouti, která patří k největším v Česku a každoročně přiláká tisíce návštěvníků. Zvláštní pocity zažije i kutnohorský farář Jan Uhlíř, který bude při nedělní mši v chrámu svaté Barbory téměř sám.
Velikonoce jsou snad nejstarším svátkem vůbec a z náboženského hlediska jsou dokonce významnější než Vánoce, protože představují genezi ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. Podstatou tohoto svátku ještě z dob předkřesťanských je ale též příchod jara, které vítězí nad zimou, což také tak trochu symbolizuje jisté vzkříšení. Takže máme zvyky a tradice těchto svátků tak trochu pomíchané a navíc, jsou pokaždé jindy, neboť jsou svátkem pohyblivým. Každoročně se dohadujeme, kdy že tedy ty Velikonoce letos vlastně budou? To lze snadno vypočítat za předpokladu, že známe vzoreček, který říká, že Velikonoce se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Stačí tedy koukat na měsíc, anebo raději do kalendáře. Letošní Velikonoční pondělí bude tedy 13. dubna.
Vypadá to idylicky: sněžný poprašek, věže Týna, osvícené krámky, vůně pečených kaštanů a zvonkohra. Chudí si nikdy moc neužili, k těm nakukovat nebudeme. Ale jak se slavily Vánoce v zámožné rodině kolem roku 1910?
Pokud jste jen trochu romantické duše a máte rádi Vánoce, pak určitě pozvánku neodmítnete a navíc si výlet do Vídně v některém prosincovém víkendu určitě užijete.
Pražská petřínská rozhledna se do konce letošního roku devětkrát rozzáří barvami vlajek států střední a východní Evropy na připomínku výročí roku 1989. Novinářům to dnes řekl Tomáš Jílek, ředitel městské firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP), která se o osvětlení pražských památek stará. Rozhledna se každý den po setmění rozsvěcí bílou barvou, ale podle požadavků vedení metropole může při zvláštních příležitostech svítit v barevných variacích. Podle Jílka je v plánu i zvláštní nasvícení v době adventu a vánočních svátků či státních svátků.