Dnes je Štěpána! Vyrazíte někam na koledu? Ale pozor na výprask!

26.12.2018
Václav Pavlík
Další fotky

Zajímavé je označení tohoto svátku „prostřední svátek“. Křesťanské (katolické) svátky jako Velikonoce a Svatodušní svátky bývaly třídenní, po druhém dnu svátků následoval ještě další sváteční den. Svatý Štěpán tak následuje po Božím hodu vánočním jako druhý sváteční den. Prostřední se mu říkalo ovšem přesto, že po něm již další sváteční den nepřišel.

O životě svatého Štěpána není nic známo. Novozákonní Skutky apoštolů zmiňují až závěr jeho života, kdy začátkem prvního století jako vynikající kazatel propagoval křesťanství a zároveň také kritizoval současný náboženský život. Prohlašoval také, že Židé jsou vinni smrtí Ježíše a že ten je roven Bohu. Židovská rada proto Štěpána jako rouhače odsoudila kolem roku 40 k smrti ukamenováním. Po Štěpánově popravě začalo pronásledování křesťanů. Zobrazován je tento svatý většinou s knihou evangelií, palmovou ratolestí (symbol mučednictví) a kameny (nástroj umučení).

Dárky, koledy nebo zlaté prasátko. Co dalšího ještě patří k 24. prosinci?

Koleda

Svátek sv. Štěpána byl v minulosti věnován hlavně koledě. V 19. století koledníci s sebou nosívali tu a tam betlém a „bukál“ neboli „fanfrnoch“. Obvyklá byla koleda, kterou asi zná každý: „Koleda, koleda, Štěpáne…“ Koledníci si obvykle vykoledovali kousek vánočky, ovoce a někdy i drobnou minci.

Koledovat chodívali nejen děti, ale i (potřební) dospělí. Dráteníci s sebou také nosívali s sebou při té příležitosti betlém. Nošení betlému nám dnes může připadat trochu podivné, než si uvědomíme, že se tak dělo v době „vizuálně chudé“, kdy neexistovala televize. Čili prohlédnout si jednou za rok přinesený betlém bylo určitě zajímavé. Koledovat chodili také učitelé a kněží, kteří ke koledě přidávali i edukativní prvek a tím vlastně prokazovali svoji užitečnost. Zkoušeli při té příležitosti děti z náboženství. Kdo neuměl, dostal pardus (výprask rákoskou).

Po mši v kostele na Štěpána také se světil zvláště oves, ale i hrách a ječmen k jarní setbě. Koledníci chodili i v jiné dny, ale na Štěpána bylo koledování nejčastější. Dnes se v tento den uskutečňují návštěvy příbuzných, chodí se na procházky do přírody nebo do kostela, obdivovat betlémy.

Budeme na svátek sv. Martina opět „martínkovat“? Nebo raději pomůžeme potřebným? Již tuto sobotu!

Rituály s koňmi

Sv. Štěpán je patron koní a tak se v tento den, v okolí Litomyšle, koním pouštěla krev, aby byli příští rok zdraví. Rovněž se na jeho svátek jezdilo s koňmi do vody. Věřilo se, že tímto obřadem dostanou koně na nohy „zlaté obroučky“ a nebudou kulhat. Jinde zase za úsvitu koně proháněli venku, aby nebyli chromí. Důraz na zdraví koní nebyl přehnaný. Tehdy se jednalo o užitkové, především tažné zvíře, na jehož dobré kondici a tedy schopnosti vykonávat řádně polní práce (orba, sklizeň) závisel osud celého hospodářství. Ne každý si je přitom mohl dovolit. Na vsi se tedy běžně v chudších hospodářstvích vyskytovaly i kravské potahy. Volské spřežení se používalo v těžkém bahnitém terénu, kam se koně báli vjet, anebo na přepravu nákladů, kde nezáleželo na rychlosti. O to však zase mohl být takový náklad těžší. V případě nutnosti či nouze se stávalo i to, že hospodář musel zapřáhnout „nerovné“ spřežení, tj. krávu a koně, které ovšem bývalo terčem posměchu. Skot určený k tahu se koval stejně jako koně, jenom kravská či volská podkova byla půlená, protože skot nemá jedno kopyto, ale da paznehty.

Přijde začátkem prosince obleva? Co říkají statistiky a pranostiky?

Pranostiky na sv. Štěpána

Je jisté, že na tento den často bylo větrné počasí, které nejvíce škodilo na vinohradech:

  • Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
  • Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
  • Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
  • Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká (nebo vinař smutně oči mhouří).

Na Gran Canaria to žije! Proč je nejlepší odletět na Vánoce do teplých krajin?

Potom tu jsou předpovědi vzhledem k tomu, jaké počasí je na jiné dvě světice:

  • Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
  • Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.

Zajímavý je vliv Slunce a Měsíce:

  • Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
  • Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.

Americké Vánoce v totalitním Československu. Co dojemného nám emigranti vzkázali na pohlednicích?

A je tu naděje do budoucnosti:

Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.

U nás v dřívějších dobách na svátek sv. Štěpána odcházeli ze služby čeledíni a služky. Někdy však zůstávali až do Nového roku. Na odchodnou dostal každý svatoštěpánský koláč, tvořený třemi spletenými prameny těsta do kruhu a ozdobený ořechy, rozmarýnem a pentlemi.

Z toho také pramení rčení „Na svatého Štěpána, každý se má za pána“  a „Na Štěpána není pána“. Proto také mnohý čeledín byl zpitý až „pod obraz“.

FOTO: Sv. Štěpán

Sv. Štěpán - mfvietnam.orgSv. Štěpán - České tradiceSv. Štěpán - 254px-StefanusSv. Štěpán - KOLEDA – AASv. Štěpán - Dnes je Štěpána! Vyrazíte někam na koledu? Ale pozor na výprask!
Další fotky
Sv. Štěpán - ArtnetSv. Štěpán - Bukál – IS MUSv. Štěpán - IKONA SVATÉHO ŠTĚPÁNA – WikipedieSv. Štěpán - Integrální katolíciSv. Štěpán - Koleda – herbia.czSv. Štěpán - Olomoucká drbnaSv. Štěpán - Wikimedia CommonsSv. Štěpán - YouTubeSv. Štěpán - PixabaySv. Štěpán - Ve SlavkověSv. Štěpán - NesvačilkaSv. Štěpán - Pixabay 2Sv. Štěpán - uprav.ff.cuni.czSv. Štěpán - DetektorwebSv. Štěpán - Výskyt-jména-ŠtěpánSv. Štěpán - Šíp – Deník

Výskyt jména Štěpán

Jméno Štěpán nosí přes 24 000 lidí, věkový průměr je 21 let. Jeho obliba začala narůstat v 70. letech minulého století, kdy se dávalo jméno Štěpán asi 200 chlapečkům ročně. V roce 2008 jich bylo zatím nejvíce, 1340 a dnes je to kolem tisícovky ročně. Od Štěpána odvozené jméno Štěpánka nosí celkem přes 12 500 žen a dívek. Nejvíce oblíbené bylo roku 1973, kdy přibylo 377 Štěpánek, pak následoval pokles na cca 150 ročně a posléze vzestup na současných více než 250 ročně. Nejznámější nositelkou tohoto jména u nás byla Štěpánka Haničincová.



Nepřehlédněte