Důvod je jednoznačný. „Za poslední čtyři roky se počet našich léčených pacientů zvýšil na téměř deset tisíc,“ upozorňuje tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Základem ochrany před rakovinou kůže je dostatečná prevence
K ní patří kratší pobyt na přímém slunci mezi jedenáctou a patnáctou hodinou, důsledné používání ochranných krémů a olejů s vysokým ochranným faktorem SPF 30 až 50, ochrana hlavy (například kloboukem) a v neposlední řadě preventivní dermatologická vyšetření.
„Klienti naší pojišťovny mohou využít příspěvek až 500 korun na vyšetření pigmentových skvrn,“ uvádí Elenka Mazurová. Po absolvování vyšetření mohou příspěvek získat do dvou měsíců. Stačí doložit výpis z bankovního účtu nebo průkazní kartičku k bankovnímu účtu, občanský průkaz a doklad o úhradě provedených služeb. Z toho samozřejmě musí být zřejmé, o jaké vyšetření se jednalo. „Příspěvek se vztahuje na dospělé i děti. U nich je potřeba předložit občanský průkaz zákonného zástupce, průkaz pojištěnce nebo rodný list,“ říká Mazurová.
Karcinom kůže patří k velmi častým nádorovým onemocněním
Postihuje především starší lidi, ale vyskytnout se může i v mládí. Kůže je největší orgán lidského těla a chrání jej před veškerými škodlivými vlivy. Nejohroženější místa jsou ta, která vystavujeme slunci, to znamená záda, ramena, nohy a hrudník. Dnes jsou velmi oblíbená solária, která jsou podle Světové zdravotnické organizace zodpovědná každoročně za vznik deseti tisíc zhoubných melanomů. Jejich návštěvy je dobré konzultovat s lékařem. Prvními příznaky, že se něco děje, je nepravidelné znaménko na kůži. V klidu by nás neměla nechat ani změna jeho barvy a samozřejmě krvácení, ztvrdnutí, svědění nebo pálení postiženého místa.
Nezanedbatelná je také otázka letních stravovacích návyků
Dovolenkový režim a vyšší teploty často vedou k tomu, že jíme, když máme hlad, namísto toho, abychom dodržovali určitou pravidelnost. Obecně se doporučuje jíst častěji. Čtyři až šest menších porcí za den je pro tělo přínosnější než třikrát denně dvojnásobná porce. Tělo pak lépe hospodaří s energií a rozvrhne si ji na celý den.
V létě se intuitivně uchylujeme k lehčím jídlům, na omáčku má ve třicetistupňových teplotách chuť málokdo. Nic se ale nesmí přehánět. Nemůžeme jíst pouze syrovou zeleninu. Vhodným způsobem odlehčení jídelníčku je zařazení dobře stravitelných potravin, tedy těch s obsahem sacharidů, například rýži nebo brambory. V jednotlivých chodech by se mělo objevovat více ovoce a zeleniny, které se dají dobře zařadit i do hlavních jídel. Jsou plné vitaminů a podporují tvorbu tělních tekutin.
Naopak bychom měli omezit příjem cukrů a tučných potravin. Maso a ryby samozřejmě do jídelníčku patří, jen je rozumnější volit libové varianty a upřednostnit dušení před smažením.
Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat také rychlejší kazivosti některých potravin ve vyšších teplotách. Nejvhodnější je proto připravovat jídlo z čerstvých surovin, případně je uchovávat v chladu do maximálně 5 °C.
Doplňování tekutin věnujte zvýšenou pozornost
Průměrně se doporučuje vypít dva až tři litry tekutin denně v závislosti na hmotnosti jedince. V parných dnech, které u nás letos panují, je vhodné i víc. Zásadní je, o jaké tekutiny se jedná. Nejvhodnější je čistá voda, vody slabě mineralizované, ředěné džusy a ovocné čaje. K nevhodným nápojům, které bychom měli v horku omezit, patří limonády, káva a alkohol.
Nápoj by měl být spíš vlažný, příliš studené nápoje s ledem mohou tělu způsobit teplotní šok vedoucí například ke křečím.
