Třetina lidí uvedla, že má na rodinu více času, a pro 30 procent představuje výhodu to, že ušetří peníze za obědy a dojíždění. Nevýhodou je kromě postrádání kolegů i špatná komunikace s nimi či nedostatek potřebných nástrojů k práci. Sedminu lidí pak ruší a rozptylují děti.
Z lidí, kteří pracují, chodí podle zjištění agentury vždy do práce 63 procent dotázaných. Pětina střídá domácí kancelář a tu pronajatou zaměstnavatelem, 15 procent lidí úřaduje z domova. Novodobou zkušenost s prací z domova má 28 procent Čechů.
Čtyřikrát častěji z home-office pracují lidé, kteří se živí „hlavou“ v porovnání s manuálními profesemi. Absolventi základní školy či učňovského oboru bez maturity chodí z 88 procent do práce ve stejném rozsahu jako dřív. U středoškoláků jsou to dvě třetiny a vysokoškoláci mají běžný pracovní život ve 35 procentech, častěji provozují kombinovaný režim nebo jen home-office.
Při posouzení efektivity práce z domova se lidé dělí na tři stejně velké skupiny. Jedni doma udělají víc práce, druzí zhruba stejně jako v práci a třetí méně než běžně.
Průzkum také zjišťoval, jak Češi současnou situaci ovlivněnou protikoronavirovými opatřeními zvládají. Polovině lidí chybí nejvíce možnost kulturního a společenského vyžití, koncerty, kina, divadla. Postrádají také kontakt s lidmi. Téměř totožný počet Čechů zaškrtl v průzkumu variantu, že zažívá nejistotu, a variantu „jsem v pohodě“, pro pětinu lidí se život zpomalil. Zároveň má čtvrtina lidí práce nad hlavu a pětina je přetížená, mimo jiné kvůli péči o děti.
Agentura průzkum provedla mezi 23. a 25. lednem mezi 550 lidmi.
adp/ČTK
