Melichar Grodecký se narodil v polském Těšíně ve šlechtické rodině v roce 1582, některé prameny však uvádějí též rok 1584. Jelikož byl silně nábožensky založen, začal studovat ve Vídni u jezuitů a v roce 1603 vstoupil k témuž řádu jako novic v Brně. Po studiích ve štýrském Grazu a Brně byl v Praze vysvěcen na kněze. Zde také působil na klementinské koleji a jako ředitel ústavu pro chudé žáky, na semináři sv. Václava.
Když po druhé pražské defenestraci došlo ke stavovskému povstání, byl v roce 1618 poslán svými představenými do Košic. Zde se stal kazatelem pro Němce a Slováky. Když město Košice obsadili vojáci sedmihradského knížete Gabriela Bethelena, byl zatčen spolu se sedmihradským jezuitou Štěpánem Pongraczem a ředitelem trnavského semináře a ostřihomským kanovníkem Markem Štěpánem Křižínem. Košická městská rada je vydala za slib, že vojsko nebude plenit město.
Všichni tři duchovní byli násilím donuceni k opuštění katolické víry, což odmítli. Proto byli 7. září 1619 pro výstrahu ostatním katolíkům umučeni. Jejich těla byla hozena do kanálu mezi odpad. Ještě dýchající Pongracz musel v odpadní jámě umírat několik hodin. Podle svědectví byl právě Melichar Grodecký tím posledním, kdo se na hrůzný výjev musel dívat, než byl sám zabit. Dnes se toto místo nachází na Hlavní ulici v Košicích. Paradoxně jediný, kdo se slitoval nad jejich ostatky, byl místní kat. Když totiž viděl zmrzačená těla, prohlásil, že to by nedokázal ani on jako mistr popravčí. V noci pak těla tajně vylovil a pohřbil.
V roce 1625 byly ostatky převezeny do Trnavy a dnes je můžeme najít v kostelech sv. Anny a v jezuitském kostele Nejsvětější Trojice.
Bez zajímavosti není ani fakt, že do rodiny Melichara Grodeckého patřil i další, známější mučedník Jan Sarkander.
V roce 1905 byl Grodecký prohlášen za blahoslaveného a v roce 1995 byl církví kanonizován. Církev si také minulý rok připomněla 400 let od jeho mučednické smrti.
