• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Mezzosopranistka Randová si občas zazpívá i metal

    7.12.2017
    Bohumil Brejžek

    Edita Randová patří po řadu let mezi naše přední mezzosopranistky. Zpívala už po celém světě, včetně slavné Carnegie Hall na Sedmé avenue v New Yorku.

    Paní Randová, vaše cesta za operní kariérou nebyla přímočará. Jak jste se vlastně ke zpívání dostala?

    I když jsem zpívala od dětství, profesionální kariéru jsem nastoupila až v Hudebním divadle v Karlíně, kdy jsem začala zpívat ve sboru, neboť jsem neměla hudební vzdělání. Chodila jsem do kanceláře a po konci pracovní doby jsem si platila hodiny zpěvu a klavíru. Až již zmíněné angažmá prolomilo ledy v mé kariéře.

    Po Hudebním divadle v Karlíně následovala Státní opera Praha. A potom?

    Rozhodla jsem se odejít tzv. na volnou nohu. Neuvědomila jsem si, jak moc těžké to je. Dostat se do ciziny není vůbec jednoduché, nikdo tam na vás nečeká. Já začala právě s dobýváním ciziny. V Čechách je zajímavé to, že dostáváte příležitosti, až když vás cizina oslavuje.

    Muzika mne nikdy nepřestala bavit, říká Michal David

    Dnes se řadíte k předním českým mezzosopranistkám s bohatým operním i koncertním repertoárem. Máte široký rozsah, temnou barvu hlasu, výbornou techniku. Jak o svůj hlas pečujete, chráníte si ho nějak?

    Samozřejmě, hlavně teď v období zimy. Zrovna se chystám do USA, takže cvičím hlavně doma, abych náhodou nenastydla. Jinak vajíčka nepiji, užívám vitaminy. Nic speciálního. Nechci si vytvořit nějaké zlozvyky, na kterých bych pak byla závislá.

    Dala jste si ho i pojistit? Vím, že u nás to není možné, ale v zahraničí, kde máte většinu koncertů, je to vcelku běžné.

    Bohužel v Čechách to opravdu nejde. V zahraničí ale nežiji, takže hlas pojištěný nemám, což mě dost mrzí. Toto pojištění bych opravdu uvítala.

    Jste uměleckou ředitelkou festivalu Tóny nad městy. S jakým cílem jste ho zakládala? 

    Chtěla jsem českému publiku představit umělce, kteří by jinak do Čech nepřijeli. Za pomoci sponzorů mám tak možnost pozvat do ČR umělce, na jejichž honorář by menší města nedosáhla. Každého posluchače klasické hudby si velmi vážím, a tak jsem přesvědčena o tom, že má právo slyšet stejně kvalitní koncerty i mimo Prahu.

    Gentlemanství je dnes spíše výjimkou, říká Michal Dlouhý

    Letos se uskutečnil v pořadí již šestnáctý ročník. V kolika městech se váš festival pořádá?

    Po několik let už udržujeme tradici v několika městech a to Praha, Mariánské lázně, Ústí nad Orlicí a Děčín. Příští rok bych chtěla zkusit i další město, ale to nechci zatím prozradit.

    Jak pro něj získáváte interprety? Využíváte při tom i vaše osobní kontakty z koncertní činnosti?

    Jde o umělce, které potkávám na svých koncertech v zahraničí a tím jsem si jistá, že koho pozvu, má opravdu kvalitu. Často tito umělci mají koncert před mým koncertem v zahraničí, proto je mám možnost i slyšet. Někdy si nechám umělce doporučit, a to hlavně dirigenty.

    Před Vánocemi se chystáte do Chicaga, města, v jehož čele stál český starosta František Čermák a kde je stále silná krajanská obec. Jaký repertoár jste si pro své vystoupení připravila?

    Budu mít v jeden večer jak koncert s orchestrem, tak i s klavírem. Tento koncert, ale není pořádán krajanskou obcí, pozvání jsem dostala od amerického hudebního festivalu. Slyšela jsem, že ale přijdou i krajané, čehož si moc vážím. S orchestrem budu zpívat árie z Mesiáše od Händela a s klavírem potom písně Dvořáka, Smetany. Pro české krajany zazní i tradiční české koledy v orchestrální úpravě.

    Lidé si myslí, že jsem jako Chocholoušek, ale to mi vůbec nevadí, říká psychiatr Jan Cimický

    Když už jsme se dotkli Vánoc. Co pro vás znamenají?

    Vánoce pro mě jako pro věřícího člověka jsou velmi významné svátky. Ta jedinečná atmosféra, ty přípravy … prostě nádhera. Mrzí mě ovšem, že současná doba se nám snaží vnutit, že jde především o honbu za dárky. Nezapomínejme na duchovní poselství.

    Vzpomenete si ještě na nějaké vaše Vánoce z dětství?

    Na většinu Vánoc si vzpomínám. Byla jsem na Štědrý den vždy hrozně nervózní, na balkoně čekala na Ježíška, koukala na oblohu, jestli už letí. Poslouchala zvuky v bytě. Rodiče mi dokázali udělat nádhernou atmosféru a vytvořit nezapomenutelné zážitky. Dodnes když zavřu oči, vidím ty ozdoby na stromečku a cítím tu vůni vanilkových rohlíčků.

    Pečete doma cukroví? Které máte nejraději?

    Tak to je horší … péct totiž neumím, naštěstí mám přátele, kteří mě nenechají na holičkách. Je mi jedno jaký druh, miluji sladkosti obecně.

     

    Tátovi šli soudruzi po krku! Protekci jsem nikdy neměl, říká Jan Hrušínský

    A jak bude vypadat váš vánoční stůl. Tradiční kapr se salátem?

    Ano, jsem konzervativní typ, takže tradičně český kapr se salátem. Bez toho nejsou pro mě Vánoce.

    Bývalo dobrým zvykem, který se znovu obnovuje, zajít si na Štědrý den na šneky. Také to děláte?

    Ne, ne, to opravdu ne. Chovám doma šneky jako mazlíčky. Mám různé druhy, hlavně ty velké africké.

    Už víte, co budete o svátcích dělat?

    Jelikož to bude krátce po mém návratu z USA, budu hlavně odpočívat, užívat si tu atmosféru a dojde i na návštěvy přátel. A jako každým rokem návštěva činoherního představení a nějaké výstavy.

    Na co se mohou vaši příznivci těšit v příštím roce? Která jsou vaše hlavní vystoupení?

    Většina mých koncertů se bude opět odehrávat v zahraničí. Především to budou festivaly v Itálii, dále Francie, Portugalsko, Arménie – tam jsem ještě nikdy nebyla. Od minulého týdne je v jednání Čína a na podzim opět můj koncert v rámci festivalu Tóny nad městy. Čeká mě ještě dokončení Vysoké školy. Končím magisterská studia v oboru mezinárodní vztahy a diplomacie.

    Patricie Solaříková: Všichni herci jsou tak trochu psychicky narušení

    A uvidí a uslyší vás také se skupinou White Light, s níž vystupujete se symfonickým metalem?

    Na symfonický metal už se moc těším. Dlouho jsme hledali kytaristu, tak teď už nás čekají fesťáky v létě. Na což se těším, úplně jiná práce.

    Koncem prosince máte narozeniny. Přejeme vám proto za nás i naše čtenáře vše nejlepší v osobním i pracovním životě.

    Děkuji moc.

    FOTO: Mezzosopranistka Randová si občas zazpívá i metal

    Mezzosopranistka Randová si občas zazpívá i metal - Koncert Edity RandovéMezzosopranistka Randová si občas zazpívá i metal - Edita RandováMezzosopranistka Randová si občas zazpívá i metal - Randová Edita 1Mezzosopranistka Randová si občas zazpívá i metal - Edita RandováMezzosopranistka Randová si občas zazpívá i metal - Edita Randová_4


    Nepřehlédněte