Pruské vojsko pod velením Fridricha II. Velikého postoupilo v polovině května až k Chotusicím a zaujalo postavení mezi Žehušickou oborou a vesničkou. 17. května 1742 pruský průzkum zjistil, že ve směru od Čáslavi se objevily první jezdecké oddíly rakouské armády, kterým velel Karel Lotrinský. Pruský král přikázal zahájit na Rakušany dělostřeleckou palbu následovanou útokem pruského jezdectva. Rakouské jezdectvo bylo nuceno ustoupit asi o půl kilometru a pruské vojsko zatím obsadilo prostor mezi Církvicí a Chotusicemi.
Karel Lotrinský se rozhodl na ně zaútočit v domněle nejslabším místě u Žehušické obory, pruské jezdectvo však reagovalo prudkým protiútokem, proniklo hluboko do rakouských linií a málem dokonce zajalo samotného Karla Lotrinského. Tento útok úspěšně odrazil jeho doprovod, pruská jízda potom vjela do Chotusic pronásledována jízdou rakouskou, zejména pověstnými pandury. Chotusice už potom Prusové drželi pevně a úspěšně se v nich proti Rakušanům bránili až do té doby, než Rakušané městečko podpálili.
Nebyl to nejšťastnější nápad. V požárech spolu s řadou pruských vojáků našli smrt i někteří rakouští a hořící městečko začalo Rakušanům překážet v dalším postupu proti nepříteli. Rakušané však alespoň dokázali donutit k ústupu pruské jezdectvo na obou křídlech, tím začali vidět bitvu jako vyhranou a pustili se do rabování pruského tábora u Nových Dvorů a Žehušic. Když se situace na bojišti trochu zklidnila, vyšlo najevo, že na místě zůstala z obou vojsk jen pěchota, a že ta pruská je početnější. Fridrich II. Veliký přeorganizoval své zbývající jednotky, doplnil je dělostřeleckou zálohou a zaútočil proti zbytkům rakouského vojska. Karel Lotrinský viděl, že nepřítel má jasnou převahu a zavelel k ústupu. Tím bylo vítězství Pruska dovršeno.
Pruské vojsko už rakouské vojáky po bitvě nepronásledovalo, pouze je z bojiště „vyprovodilo“ palbou z děl. Každé z vojsk mělo zhruba 18 000 mužů. Ztráty po bitvě, trvající asi čtyři hodiny, byly na obou stranách různé. Z Prusů padlo nebo bylo zraněno 6000 mužů, z Rakušanů o tisícovku méně. Různé prameny ovšem udávají rozdílná čísla. Kyrysnický pluk prince Augusta Viléma Pruského, který v této bitvě málem zajal vojevůdce protistrany, prince Karla Lotrinského, doplatil na svůj útok značnými ztrátami. Z počtu pěti set jezdců jich bylo zabito nebo zraněno 421. Později byl přeměněn na husarský pluk a jako upomínku na „krvavé Chotusice“ se na jejich čákách zřejmě poprvé v dějinách vojenství objevuje znak smrtihlava, lebky se zkříženými hnáty.
Podpisem mírové smlouvy o více než dva měsíce později získalo potom Prusko na úkor Rakouské monarchie většinu Slezska a Kladska.
