V době, kdy velká část Evropy byla křesťanská, Prusové a národy u Baltského moře vyznávali ještě pohanské bohy. Velmistr Řádu německých rytířů vyzval Přemysla Otakara II. k účasti na křížové výpravě proti nim a ten tuto výzvu na podzim roku 1254 přijal. Začalo tak pro něj další velké válečné dobrodružství.
Jmenoval se Petr Biron a honosil se tituly říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1769 – 1795 a vévoda zaháňský v letech 1786 – 1800. Narodil se 15. února 1724 v Mitavě v dnešním Lotyšsku jako nejstarší syn favorita a rádce ruské carevny Anny Ivanovny, Ernesta Jana Birona a jeho manželky Benigny Gottlieby von Trotha.
Začal galvanickým pokovováním, objevil ideální izolaci pro kabely a doslova se vrhl na výrobu telegrafních přístrojů. A když se nevedlo v rodném Prusku, neváhal se obrátit do ciziny. Jeho vynálezy se staly neoddiskutovatelným základem pro další technický rozvoj naší civilizace.
První světová válka skončila roku 1918, a to 11. 11. v 11 hodin. Jednoduché datum, které si dokáže zapamatovat i žáček první třídy, provázejí složité dějinné procesy předtím i potom.
Bitva u Hradce Králové, k níž došlo 3. července 1866, je největší bitvou, která byla kdy svedena na našem území. Ve svém důsledku vedla k přerozdělení sil v Evropě a stála tak u zrodu dalších událostí moderních dějin například tím, že po ní došlo k sjednocení Německa.
Nástup Marie Terezie na rakouský trůn v říjnu 1740 znamenalo faktické oslabení rakouské monarchie. Okolní státy to vnímaly jako výzvu zkusit, co si vůči Rakousku mohou dovolit, když mu nyní vládne žena. Největší příležitost jak posílit své vlastní postavení, v tom vidělo Prusko.
Složitá historie Německa, dlouho se skládajícího z množství menších státních útvarů, dospěla v 19. století k tomu, že část z nich se v roce 1815 sloučila do Německého spolku v čele s Pruskem. Pojmy Německo a Prusko tak začaly částečně splývat. Jeho posledním panovníkem byl císař Vilém II.
V roce 1740 se v souladu s tzv. pragmatickou sankcí stala Marie Terezie českou a uherskou královnou a panovnicí v Rakousku, což neuznali především manželé jejích dvou sester, saský kurfiřt a polský král August III. a bavorský kurfiřt a vévoda Karel Albrecht. Nejisté postavení Marie Terezie se pro pruského krále Fridricha II. Velikého stalo příležitostí ke vpádu do Slezska a později i do Čech.