K prusko-rakouské (též tzv. sedmitýdenní) válce došlo v důsledku rostoucího napětí mezi Rakouskem a Pruskem. Bezprostřední záminkou se stalo dobytí Holštýnska Pruskem. Rakousko se invaze do Holštýnska sice rovněž po boku Pruska zúčastnilo, avšak chtělo Holštýnsku zachovat určitou autonomii. Prusko bylo tvrdě proti a Holštýnsko bez skrupulí obsadilo. K Rakousku se přidala některá německá království (Sasko, Bavorsko, Hannoversko, Hesensko, Bádensko a Württembersko), k Prusku se připojila Itálie, Velká Británie a Francie. Rusko se zavázalo zachovat neutralitu. Na jaře roku 1866 tak došlo k novému rozdělení sil v Evropě.
Válka mezi Rakouskem a Pruskem začala 21. 6. 1866 u Osvětimi a Zuckamantlu (dnes Zlatá Hora) kde Prusové formálně předali rakouské straně listiny s vypovězením války a následujícího dne první pruské oddíly vstoupily na území Rakouska-Uherska. Další Labská armáda táhla od Drážďan směrem na Českou Lípu a Trutnov; II. pruská armáda směřovala k Náchodu.
První srážky a bitvy vyzněly v této válce poprvé a naposled ve prospěch Rakouska (u Chrastavy, Dlouhých Mostů, u Kuří vody pod Ralskem a v okolí Mnichova Hradiště). Následující bitvy (u České Skalice, Svinišťan, Dvora Králové a Jičína) dopadly jasně ve prospěch Pruska. Rakouský vrchní velitel Benedek žádá císaře Františka Josefa o uzavření příměří s Pruskem, ale místo toho dostává rozkaz k ústupu rakouských vojsk na Moravu. Rakousko v těchto bojích ztratilo asi 30 000 mužů, Prusko necelé 3000.
Rozhodující bitva se odehrála 3. července 1866 u Hradce Králové, u nedaleké obce Chlum. Pruský vrchní velitel polní maršál Helmut Moltke se rozhodl Chlum dobýt. Měl mylné informace, že Chlum brání pouze část rakouské armády. Útok, který měl ze začátku hladký průběh, začal před osmou hodinou ráno. Výrazně ho však zbrzdila rakouská dělostřelecká palba ve středu bitevního pole a na levém křídle. Velitelé pravého křídla nepoužili tuto účinnou taktiku a místo toho veleli k útoku na bodáky směrem k lesu Svíb (rozloha asi 90 hektarů) se záměrem vytlačit z něho Prusy. V tomto lese bylo na obou stranách zabito či zraněno celkem na 11 000 vojáků obou stran. Rakušané nakonec po dobytí lesa dostali vzápětí rozkaz stáhnout se na původní pozice.
Kolem druhé hodiny odpoledne pruskou stranu posílila II. pruská armáda a během půl hodiny dobyla výšinu u Chlumu, což bylo hlavní rakouské postavení. Rakušané se marně pokoušeli Chlum dobýt zpět, pruská vojska výšinu uhájila. Asi ve čtyři hodiny se na bojiště dostavil rakouský vrchní velitel Benedek, vyhodnotil správně, že bitva je pro Rakousko ztracená a nařídil ústup. K páté hodině odpoledne na bojišti utichly i poslední výstřely. Po této bitvě následovalo ještě několik menších bitev na Moravě a Slovensku, než bylo 27. 7. 1866 podepsáno příměří, kterým sedmitýdenní válka skončila.
Bitvy u Hradce Králové se zúčastnilo celkem 436 000 vojáků (Prusů bylo 221 000 a Rakušanů 215 000). Rakouské ztráty činily přes 6000 mrtvých, 7500 nezvěstných, 7500 raněných a 22 000 zajatých. Rakušané ztratili rovněž 6000 koní, 200 děl a 600 vozů. Pruské ztráty byly menší – 2700 mrtvých a nezvěstných a 7000 raněných vojáků.
Porážka Rakouska otevřela Prusku cestu k prosazení jeho zájmů v Německém spolku tak, že po prusko-francouzské válce (1870-71) mohl kancléř Otto von Bismarck sjednotit Německo „ohněm a mečem“. Rakousko už také dále nemohlo ignorovat snahy Maďarů po větší samostatnosti a tak roku 1867 vzniklo Rakousko-Uhersko.
K Bitvě u Hradce Králové se váže i několik zajímavostí:
- Rakouský setník August van der Grober chtěl umožnit svým druhům ústup, a tak se svojí dělostřeleckou baterií postoupil proti nepříteli. Jeho snaha byla marná, baterie vystřelila sotva desetkrát, než se vojáci, převážně Češi, museli dát na ústup. Prusové je pobili do jednoho. Baterie pak dostala název „baterie mrtvých“.
- Ústup rakouských vojsk vyústil v prudkou jezdeckou srážku s Prusy u Střezetic. Byla to poslední jezdecká bitva na našem území, řada ustupujících však nepadla v boji, ale utonula v rozvodněném Labi.
- O lese Svíb se pak začalo vyprávět, že stromy v něm není možné porazit. Bylo v nich totiž tolik zarostlého železa, že se pilám lámaly zuby.
