S výjimkou Antarktidy a nejsevernějších částí Arktidy žijí skákavky doslova na celém světě. Jedná se bezesporu o nejrozšířenější skupinu pavouků. Je známo přes pět tisíc druhů skákavek a více než sedmdesát z nich můžeme najít také i v České republice. Skákavky jsou nejpočetnější čeledí pavouků na světě, představují přibližně 13 % všech známých pavouků.
Pavouci skákavky „slyší“ na dálku, ačkoliv nemají uši. Podle nedávných výzkumů skákavky díky důmyslnému detektoru zvuků dokážou zachytit zvukový signál až do vzdálenosti více než tří metrů. K zachycování zvuků využívají výjimečně citlivé chloupky na předních nohou, jimiž detekují zvukové vlny. Na tuto skutečnost vědci přišli více méně náhodou, když zjišťovali, jak skákavky zpracovávají zrakové podněty.
K velmi hojným nejen evropským druhům patří například skákavka pruhovaná (Salticus scenicus), která žije v blízkosti lidských sídel. Často ji můžeme najít na fasádách domů a zdech, kde se vyhřívá na sluníčku a vyhlíží svoji případnou kořist. Někdy přebývá i na stromech. V chladnějších dnech se ukrývá ve své pavučinové rource, kterou si buduje ve spárách zdí.
Když se potkají dvě skákavky, zejména samečci, do široka roztáhnou své chelicery (klepítka) a začnou kolem sebe kroužit. Jedna skákavka tak zastrašuje druhou, ale i když se velmi často může zdát, že souboj je již nevyhnutelný, najednou od sebe obě skákavky odskočí a každá si jde vlastní cestou. Skákavky v převážné většině případů nevyhledávají konflikty, téměř nikdy mezi sebou nebojují a přesouvají se raději jinam.
