Psal se rok 1933, když Německo přijalo zákon na ochranu zvířat. Již v jeho první verzi se velmi přísně zakazovalo využívání psů při honech, bylo stanoveno maximální množství práce, které se smí požadovat po zvířatech na polích, v dolech a byla regulována i kastrace.
Další úprava zákona přísně omezovala vědecké a lékařské experimenty a pokusy na zvířatech. Ty byly umožněny jen výjimečně, a to pouze se svolením ministerstva vnitra.
Německo bylo také první zemí, která v roce 1934 uspořádala v Berlíně mezinárodní konferenci o dobrých životních podmínkách zvířat. Rovněž bylo první na světě, kdo tentýž rok vydal ještě zákon na ochranu vlků.
Na tento zákon postupně navazovaly další úpravy na ochranu přírody a zvířat. Velký důraz byl kladen na to, aby zvířata během chovu a přepravy necítila žádné utrpení a bolest, a to až do porážky.
Bylo zakázáno využívat psy při lovu. Také úprava psích uší a ocasů bez anestezie byla trestná.
V roce 1934 vyšel lovecký zákon, který zakazoval používání pastí a střeliva, jež by zvěři mohlo působit nadměrnou bolest, a lovení ohrožených druhů zvěře bylo zakázáno zcela.
Roku 1936 dokonce vyšel zákon, který se týkal rozesílání a přepravy humrů a krabů. Přísně zakázáno bylo vaření těchto tvorů zaživa. V roce 1938 pak byla ochrana zvířat schválena i jako učební obor na veřejných školách a univerzitách.
Německý zákon na ochranu zvířat byl tak propracovaný, že s několika úpravami byl v tehdejším západním Německu v platnosti až do roku 1974. Zákon o metodách zabíjení zvířat z roku 1933 byl v platnosti až do roku 1997, kdy byl zmírněn.
Německo před druhou světovou válkou a během ní tak asi světu dalo jednu jedinou pozitivní věc, a to v podobě prosazování zákona na ochranu zvířat.
V naší zemi od ledna 2014 již alespoň podle zákona není zvíře považováno za pouhou věc, ale praxe bohužel ukazuje, že špatné zacházení se zvířaty nabývá na intenzitě, a proto se některé politické strany snaží prosazovat jeho zpřísnění.
Uvědomíme-li si, že lidstvo již poměrně dávno vykročilo do dalšího tisíciletí, mělo by být samozřejmostí, že pokud využíváme služeb těchto němých tváří, tak zlepšení jejich životních podmínek a přísná ochrana životního prostředí je to nejmenší, co můžeme udělat.
