Na konci poslední doby ledové bylo dávným praholanďanům hej, a měli klidné spaní. Vodní hladina byla ještě o dobrých sto metrů níže, než v dnešní době. Británie nebyla ostrovem, a Temže se vlévala do Rýna. Její koryto lze na dně průlivu La Manche vidět dodnes. Ledová pokrývka naší planety se zmenšila o více než polovinu. Jak to tak ale vypadá, příroda zdaleka neřekla poslední slovo a může ještě do oceánů přidat zbývajících dvacet pět milionů kubických kilometrů vody z polárních čepiček. To by bylo naprosto fatální nejen pro Nizozemí, ale pro všechny přístavy světa. Česká kotlina by zůstala zachována, pouze bychom mohli ze Sněžky vidět moře na severním obzoru.
Vodní hladina stoupala nemilosrdně a bez přestání. Bude mít lidstvo druhou šanci zažít potopu světa?
Začněme klasikou. Již staří Římané. Ano, Římané, kteří se rozmáchli v Evropě na všechny strany, osídlili i území dnešního Nizozemí. Například město Nijmegen, které získalo městská práva již za božského Augusta. Vojenský tábor nesměl podle řádů stát na blátě a římští vojáci, s pomocí domorodců byli první, kdo se postaral o vysoušení země k osídlení. Nejprve výstavbou kanálů a silnic. Přehrady přišly na řadu o deset století později. Tento boj trvá tedy více jak dva tisíce let. Známé holandské mlýny v naprosté většině nemleli zrno, ale přečerpávaly vodu v několika stupních a vracely ji zpět do moře. Takto vysušená území se nazývají poldry.
Největší, opravdu katastrofální záplava, kdy se za prudké bouře provalily nepříliš pevné hráze, nastala 14. 12. 1287, u mořského zálivu Zuiderzee, a její následky řeší Holandsko dodnes. Voda zatopila více než pět tisíc kilometrů čtverečních a zahynulo padesát tisíc lidí. Na konci třináctého století to byla v poměru k počtu obyvatel Evropy opravdu děsivá událost. Dřevěné rošty, proutěné rohože a hlína. To byl první materiál pro výstavbu přehrad, dovoz kamenných kvádrů, ze vzdálených míst, nebyl v možnostech tehdejší techniky.
Poslední, vlastně novodobá katastrofa přišla zcela nedávno. V roce 1953. Tehdy se proti lidem spikly nejenom pozemské živly, ale i ty kosmické. Prudká mořská bouře, ve chvíli skočného přílivu, způsobila vzedmutí hladiny téměř o pět metrů. Provalilo se více než šest desítek hrází a došlo k zaplavení území pětkrát větší, než je rozloha Prahy. Utonulo dva tisíce lidí, protože katastrofa přišla v hluboké noci. Ještě zbývá vysvětlit, co je to skočný příliv. Je to příliv v době, kdy Slunce, Měsíc a Země leží v tomto pořadí na jedné přímce, a gravitační síly obou těles se sčítají. Boj se vodou bude trvat i v budoucnu. Pevnina Nizozemí klesá rychlostí asi 20 centimetrů za století a času opravdu není nazbyt.
