• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Ve středověku si naše Slunce vybíralo dovolenou a nastala malá doba ledová. Kdy bude zase možné dostat z Doveru do Calais suchou nohou?

    27.11.2019

    Pokud zaslechneme výraz doba ledová, vyvstane nám před očima pustá, zasněžená krajina, mamuti a srstnatí nosorožci. Promrzlí lovci v kožešinách a kamennými sekeromlaty v rukou, číhají na kořist, zatímco zbytek tlupy čeká v jeskyni, a doufá, že nepůjde spát s prázdným břichem. Celkem reálná představa je podpořena, pokud shlédneme film Cesta do pravěku. Na naší planetě se vystřídalo několik dob ledových, ta poslední, s názvem Würm, začala asi před sto tisíci lety a skončila v nepříliš dávné době, asi před deseti tisíci lety.

    Malá doba ledová byla klimatická anomálie, která proběhla ve středověku a v porovnání s ostatními časovými úseky v podstatě včera. S ledovými dobami, tak jak je zná věda, nemá příliš mnoho společného. Začala na počátku čtrnáctého století a s několika výkyvy trvala asi čtyři století. Kruté zimy, deštivá jara i léta se podepsaly na epidemiích zvířecích stád, ovlivnila podstatně sklizeň a byla příčinou několika děsivých hladomorů nejen v Čechách, ale i v ostatních zemích Evropy.

    Tajemná Sannikovova země a Plutonie sovětského spisovatele Obručeva mohly mít reálnou předlohu

    Dnes to zní jako pohádka, ale byly časové úseky, ve kterých se dalo dostat z Doveru do Calais suchou nohou, a z Gdaňsku se do Stockholmu jezdívalo na saních. Baltské moře je mělké, má méně vody než jezero Bajkal, a zimy musely být dozajista děsivé.

    Vědci se dosud neshodli na tom, co bylo příčinou tohoto relativně velmi dlouhého ochlazení. Nabízí se několik možností. Sopečná erupce, která by vyvrhla nesmírné množství popela a prachu do atmosféry, by jistě dokázala ochladit podnebí na několik let, jistě ne však na několik staletí. Podobná záležitost zřejmě v pátém či šestém století byla příčinou stěhování národů do úrodnějších oblastí a rovněž i příčinou mnoha tehdejších válek.

    Počasí nám nepřináší jen mrazy. Přináší i velmi zajímavá pozorovaní úkazů. Co najdeme v českých kronikách?

    Záznamy v kalendářích nebo v kronikách o tomto ochlazení vypovídají velice podrobně. A nejen písemné informace. Máme i záznamy umělecké, které jsou ozdobou řady světových galerií. Těmi záznamy jsou obrazy holandských mistrů ze sedmnáctého století. Zimní krajiny, zamrzlé kanály s bruslaři a zasněženými střechami a větrnými mlýny. Scenérie, které současný holandský malíř prakticky nespatří. I věda má pro toto asi stoleté období název.

    FOTO: Malá doba ledová

    Malá doba ledová - Malá doba ledováMalá doba ledová - Malá doba ledováMalá doba ledová - Malá doba ledováMalá doba ledová - Malá doba ledováMalá doba ledová - Malá doba ledová

    Jedná se o tzv. Maunderovo minimum, které proběhlo v letech 1638 – 1715. V uvedeném časovém úseku si naše Slunce takříkajíc vybíralo dovolenou. Sluneční skvrny zmizely z jeho disku a celá generace tehdejších astronomů je znala jenom z učebnic a ze starších pozorování. Stejně tak vyhasly i polární záře, které jsou přímým důkazem zvýšené sluneční činnosti.

    K čemu tehdy došlo, o tom se astronomové a fyzici přou dodnes.  Ať už však bylo příčinou cokoliv, už jenom ten fakt, že se slunce nechová podle našich požadavků, byl a je varující. Války o potraviny a zdroje energie by při další sluneční pauze už nemuselo lidstvo přežít. Snad nás vědci upozorní včas.



    Nepřehlédněte