• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Není stres jako stres. Poradna doktorky Skulínkové

    10.2.2024
    Kristina Skulínková

    Stres, stres, stres! Toto hrůzostrašné slovo zní v posledních letech jako všudypřítomná mantra, děsí nás, pronásleduje, svírá nám hrdlo. Co vlastně ale ten stres znamená a jaké má následky? A je to věc veskrze špatná, nebo z ní můžeme přeci jen získat něco dobrého?

    Stres je náš vnitřní pocit napětí, pocit, že nás něco ohrožuje nebo si myslíme, že by nás to ohrožovat mohlo. Vesměs vnímáme stres jako něco hodně špatného a nežádoucího, něco, co nás ničí. Ale on má jako všechno jiné na světě dvě stránky – stránku stinnou a stránku světlou. Pokud bychom nebyli vystaveni vůbec žádnému stresu a nepohodlí, neměli bychom prostor pro růst, překonávání překážek, nemohli bychom sílit nebo bychom se prostě unudili. Pojďme se tedy podívat na dvě strany stresové mince.

    Distres

    Distres je ten zlý stres, který na nás působí negativně. Zažíváme ho při extrémní nebo dlouhodobě působící zátěži, kdy máme pocit, že už to nezvládáme, nemáme nad situací kontrolu, jsme přetížení, zoufalí. A to buď vědomě nebo i podvědomě.

    Útěk nebo útok

    Všichni si vybavujeme ten známý příklad pračlověka, který se potkal s tygrem a kvůli tomu se mu spustila automatická stresová reakce – čímž se pračlověku zrychlí srdeční tep, zvýší se průtok krve ve svalech a srdci, vyplaví se cukr do krevního řečiště, rozšíří se zornice, zostří se smyslové vnímání… Pračlověk pak buď začne se šelmou bojovat, nebo před ní utíkat.

    Reakce těla na stresor je podobná, ať už stojíme tváří v tvář tygrovi nebo šéfovi. S tím rozdílem, že šéfa potkáváme častěji. Stejně jako účty, hypotéku, tchyni, blbce a dopravní zácpu.

    Stresové hormony

    Při stresu se v těle aktivuje převážně hypofýzo-adrenokortikální systém, nadledviny začnou vyplavovat stresové hormony. Jistě jste slyšeli o adrenalinu nebo kortisolu. Chronický stres vede k celé řadě nepříznivých tělesných reakcí – snižuje se imunita, zhoršuje se metabolismus cukru (hrozí rozvoj cukrovky), rozvíjí se nemoci cév a srdce (včetně infarktu a mrtvice), zhoršuje se funkce trávicího ústrojí, dochází k rozvoji deprese a zhoršují se i reprodukční schopnosti nebo vzniká chronický únavový syndrom.

    Eustres

    Existuje i pozitivní stres neboli eustres. Jde o to, že bez překážek bychom nevyvinuli sílu je překonat, bez zvládnutých výzev bychom shnili na gauči. Kde má být růst, musí být impulz k růstu, kdy musíme vyjít z komfortní zóny, což je také stres – ale v tomto případě příznivě působící. Znají to sportovci, studenti, rodiče, známe to vlastně všichni my, kdo se chceme pohnout z místa. Eustres působí jako motivační a tvůrčí síla

    Nejsme stejní

    Co je pro jednoho člověka příjemným zpestřením a snadnou výzvou, je pro druhého nezvladatelným úkolem a extrémním stresorem. Proto nelze objektivizovat, co už působí jako škodlivý stres. Naše odolnost vůči různým druhům stresu záleží na spoustě faktorů – naší osobnosti, výchově, věku, zkušenostem, zdravotním stavu…

    Jedno je ale jisté – pokud žijete v pocitu permanentního distresu, musíte něco změnit. Buď se naučit stres lépe zvládat, nebo změnit situaci, ve které se nacházíte. Vím, není to vždy snadné, ale udělejte to dříve, než vám vypoví tělo i mysl službu.

    Autorský text



    Nepřehlédněte