Medovina je jedním z nejstarších alkoholických nápojů v dějinách lidstva. Výroba nápojů ze zkvašeného medu je doložena už v nejstarších kulturách. Med byl prvním koncentrovaným sladidlem, které bylo možné získat ještě před rozvojem zemědělství. Medovina byla nápojem druidů, germánských králů a vikingských nájezdníků. Starověkým Řekům a Římanům byla medovina také známá. Med ovšem používali k doslazování trpkého vína. Míchali ze dvou třetin víno a z jedné třetiny čerstvý med. Nejednalo se tedy o kvašenou medovinu, ale o doslazené víno, které se popíjelo jen v menším množství.
Rozšíření v Evropě
Medovina byla velmi běžná ve zbytku Evropy, kde se vinná réva pěstovala daleko méně a obilí bylo třeba využívat spíše jako potravinu než jako slad na pivo. Medovina byla od pradávna považována za zdroj života, moudrosti, odvahy a síly. Národy severních a západních oblastí Evropy znaly chov včel a vyráběly medovinu. Stejně tak jako Keltové, Dákové a Langobardi. Rovněž ugrofinští Maďaři, když dorazili do svých nových podunajských sídlišť, uměli medovinu vykvasit.
České země
V Českých zemích byla medovina základním a nejrozšířenějším kvašeným nápojem. Český kníže Soběslav I. provedl několik opatření týkajících se konzumace medoviny. Karel IV. zavedl celní a daňová pravidla pro obchod s medem. Ještě před husitskými válkami bylo možno hledat občerstvení u krčmářů trojího druhu: u vínaře, šenkéře piva nebo u šenkéře medu. V polovině sedmnáctého století bylo v Chebu v provozu třináct sklepů na výrobu medoviny. Město patřilo k nejznámějším producentům tohoto moku. České země byly během 11. a 12. století významným vývozcem medoviny.
Postupný úpadek
Později začala v Čechách výroba medoviny upadat. Postupně došlo k hluboké recesi, která prakticky v celé Evropě vedla k tomu, že tento nápoj se postupně vytratil z povědomí. Nižší výroba medoviny v 18. a 19. století mohla být výsledkem nedostatku medu. Odklon od konzumace medoviny mohl také způsobit nárůst poptávky po sladkých vínech. Dalším důvodem mohla být nevyrovnaná kvalita medoviny. Mírné globální oteplení umožnilo rozšíření pěstování vína i do severnějších částí Evropy. Víno se tak stalo všeobecně oblíbeným nápojem. V průběhu 12. století došlo k rozšíření nových druhů alkoholických nápojů, především destilátů. Medovina byla tedy postupně vytlačena na okraj zájmu a do popředí se dostaly jiné nápoje.
