Mezi takové věci, výrobky s duší, patří zvony. Zvony a člověk patří neodmyslitelně k sobě. Oznamují mu věci radostné i tragické. Doprovázejí člověka po celý jeho život. Historie zvonů je prastará a velmi rozsáhlá. První zvony začaly vznikat prakticky v téže době, kdy byl objeven bronz. Zvony z Ninive jsou staré přes tři tisíce let. V Evropě se vždy se vším začínalo trochu později. Zde se začaly zvony šířit současně s postupujícím křesťanstvím. Nejstarší zvony byly vyrobeny v Irsku, v pátém století našeho letopočtu.
Dětské nemoci už měly zvony za sebou. Dlouhá desetiletí experimentů začala nést svoje ovoce. Metoda, pokus omyl. Vyrobit, odlít, vyzkoušet. Nezní jak, jsme potřebovali? Roztavit, odlít, vyzkoušet. Složení bronzu 78 % mědi, 22 % cínu bylo vyzkoušeno a ověřeno velmi brzy. Horší to už bylo s jeho tvarem. Soudkovitý se neosvědčil. Zvony, tvaru jaký známe dnes, se začaly vyrábět až ve 12. století. Už ne v benediktinských klášterech, ale ve specializovaných dílnách. Zvonařství se stalo vysoce kvalifikovaným, uměleckým řemeslem. Puškařství, odlévání děl, vodovodního potrubí, výroba nádobí a křtitelnic, to vše vycházelo ze zvonařských dílen. Vypočítat rozměr zvonu s požadovaným tónem, to nebylo již umění, ale i věda. Zvony začaly také přibírat na váze. Od vesnických zvoniček na klekání, až po chrámové obry o váze mnoha tun.
Nyní přeskočíme pár století a ocitneme se v zemích Koruny české. Nejstarší dochovaný zvon, se nachází v regionálním muzeu v Chebu, a byl vyroben v roce 1286. Nejstarší a dosud funkční zvon najdeme na věži zvonice, děkanského kostela v Havlíčkově Brodě. Byl odlit v roce 1335. Za zlatý věk českého zvonařství však lze pokládat 16. století. Odborníků na slovo vzatých bylo hodně a nejen v Praze.
Není zde prostor pro to, je všechny vyjmenovat. Zůstaneme u jednoho jména, možná toho nejslavnějšího. Tím zvonařským mistrem byl Tomáš Jaroš z Brna (1500 – 1571). Jeho nejvýznamnějším dílem je největší zvon v Čechách, s názvem Zikmund. Byl odlitý v roce 1549, a je umístěn ve zvonici svatovítského chrámu. Hmotnost zvonu se odhaduje na šestnáct tun. Druhým mistrovským kouskem je zpívající fontána před letohrádkem královny Anny. Se zvony se nesetkáme jenom na kostelních věžích. Najdeme je v klasické literatuře, na obrazech, ve filmovém umění. Zvony opravdu mají duši.
