„Člověk musí být dostatečně velký, aby dokázal přiznat své chyby, dostatečně chytrý, aby z nich měl prospěch, a dostatečně silný, aby je napravil.“
John C. Maxwell
Když uděláte chybu, omluvte se
Proč je omlouvání tak těžké? Ze strachu z domnělé slabosti? Ve skutečnosti ale platí pravý opak – ten, kdo se dokáže omluvit, není slabý ani měkký. Když se v životě vyhýbáte omluvám za chyby, kterými jste mohli jiným lidem ublížit, svědčí to o nedostatku empatie spojeném s tvrdohlavostí.
Lidé, kteří se těžko omlouvají, vnitřně dobře vědí, že udělali něco špatného a měli by se omluvit. Jejich pýcha a zbytnělé ego jim však brání v tom, aby projevili lítost a pokorně řekli: „Omlouvám se za to, co jsem udělal.“ Když se omluvíte a požádáte o odpuštění, má to osvobozující účinek. Vaše vztahy se díky tomu zbaví viny a bolesti.
Autentické omluvy
O vaší moudrosti, charakteru a integritě svědčí to, že:
- pokaždé jste ochotni říci, že něčeho litujete,
- jste otevření a v případě potřeby se dokážete omluvit veřejně,
- dáváte si záležet, aby byla omluva upřímná a vyslovena skutečně od srdce,
- dokážete rozlišovat správné a špatné.
Nestačí jen slova
Nestačí pouze přiznat, že jste udělali chybu, a pak se omluvit. Tím, že jste byli otevření, jste možná vyčistili vzduch, zajistili, že z vašeho omylu nebude obviněn někdo jiný, a dosáhli jste toho, že se postižená strana cítí lépe. To, že jste svou omluvu mysleli upřímně, však dokážete skutečně demonstrovat jen svými činy. Měli byste udělat dvě věci:
- Své špatné jednání vynahraďte. Můžete napravit, co jste rozbili, poskytnout nějakou kompenzaci, omluvit se veřejněji před skupinou přátel nebo kolegů, kterých se událost týká, nebo postižené osobě předat písemnou omluvu či dárek.
- Změňte své chování, abyste se v podobné situaci stejného činu nedopustili znovu. Možná si budete muset dát větší pozor, abyste pamatovali na narozeniny, stihli schůzku nebo se zdvořile chovali k sestře na dalším rodinném setkání.
Zdroj: Nigel Cumberland (100 Things Successful People Do, 2016)
