Proč byl Mozart tak geniální? Odborníci se shodují v myšlence, že za genialitou mnoha slavných lidí stojí často nejen talent, dřina, ale i jejich dětství. Stal by se tento génius brzy tak slavným, kdyby již v útlém dětství neměl skvělého managera ve svém otci Leopoldovi, který byl také hudebníkem a skladatelem a „zázračné dítě“ vozil po všech evropských dvorech?
Wolfgang (1756 Salzburg – 1791 Vídeň, klasicistní skladatel a hudebník, 626 hudebních děl) se stal skladatelem už v 5 letech. Génius měl šest sourozenců, ale přežil do dospělosti jen on a jeho sestra Marie Anna. Otec v něm koncentroval svoji fixaci na syna – tahal za nitky jeho zázračnosti, vozil ho na dlouhá turné. Mozart hrál na klavír, varhany, housle, dirigoval – v Salzburku a poté ve Vídni. Ovšem s genialitou to není vždycky tak snadné. Jak zázračně rychle dovedl genialitou vydělat, tak i peníze rozházet. Mnoho věcí dle mínění i zkušeností jeho otce nechával až na poslední chvíli.
Osvítil císaře k reformám sám Mozart?
Wolfgang získal stálé místo u císaře Josefa II., syna Marie Terezie, i když lektorské, a ne kapelnické, jak původně zamýšlel. To si vybojoval Salieri. A Mozart? O tom byl natočen slavný Amadeus – o skryté lidské závisti a zášti, pokrytectví, intrikách a manipulacích. Co dokáže závist? Na to odpověděl Miloš Forman salierovskou lupou: „Mozart skládá hudbu jako blesk, bez jediné opravy, a přitom se bezstarostně řehtá.“ Film získal 8 oscarů. Mozart měl však alespoň možnost vyučovat hudbě samotného císaře, kterého Mozartova hudba natolik ovlivnila, že ho inspirovala k humanistickým myšlenkám a co víc, k osvícenským reformám – zrušení nevolnictví. Mozartova hudba na něho působila jako lék.
Dle odborníků kvalitní hudba je jako lék. Pomáhá naší psychice včetně ADHD, autismu, spánku a úzkosti. Takovým lékem je, jak připomíná server Doktorka.cz, i Mozart. Američan Don Campbell v knize Mozartův efekt doporučuje tyto trylky hypertonikům i alergikům.
Dny, kdy Praha z Mozartovy hudby šílela
Už jako 11letý navštívil Mozart Brno a Olomouc. Do Prahy přijel v roce 1787 dvakrát, v lednu a říjnu, pak 1789 a 1791. Poprvé v lednu 1787 ho hostil Johann Joseph Franz von Thun-Hohenstein. Wolfgang se na Pražany nesmírně těšil, měl tu mnoho přátel, včetně manželů Duškových, skladatele a operní pěvkyně. Předvedl ve Stavovském divadle Figarovu svatbu a Praha byla okamžitě jeho. To nastartovalo i další návštěvu u nás a svým způsobem zapůsobilo i na Vídeň.
Rozhodlo „pouhých“ 292 taktů
Podruhé k nám do Prahy zavítal v říjnu 1787, aby předvedl ve Stavovském divadle Dona Giovanniho. Hostili ho Duškovi na legendární Bertramce. Zde byl viničný domek, z něhož se stala 1743 honosná usedlost manželů Bertramovských a od roku 1784 manželů Duškových. Roku 1825 ji Mathilda Sliwenecka odkázala Mezinárodní nadaci Mozarteum. V roce 1912 přibyla v sousedství další stavba. Karel Gott tu mnohem později zažil inspiraci ke zpěvu, malování i k rodinnému životu (jestli Pražané kdy geniální hudbě porozuměli, pak hudbě Mozartově a Gottově). Roku 1929 odkoupila Bertramku Mozartova obec (vznikla 1927), potom přišla léta střídání režimů. V roce 1989 měla památku MČ Praha 5, od roku 2010 patří opět Mozartově obci. Konaly se zde výstavy i pěvecká soutěž, ale od roku 2016 je památka v rekonstrukčním stavu. Od roku 2017 Praha 5 žádala pro památku status NKP (Národní kulturní památka) – tou byla prohlášena v roce 2019 a to by mohlo památce, jejíž stav je urgující, pomoci.
Mozart ale tenkrát přijel s nedokončenou předlohou – chybělo „pouhých“ 292 taktů. Zahrál znovu Figara, ale Pražané ho domů bez Dona Giovanniho nepustili. K předvedení došlo 29. října. Opisovači not nestíhali, nebyl čas na nastudování nádherné, ale náročné předehry. Museli ji zahrát rovnou. A Mozart? Jako blesk dopsal zbylé noty před vydatnou snídaní. Pražané šíleli a Mozart prohlásil slavné: „Mí Pražané mi rozumí.“ Téma“ Mozart a Praha“ je velmi inspirující i dnes pro mozartovské studium, slavnosti i konference (AV ČR, Mozartova obec, Don Juan Archiv Vídeň).
Vídeň: v Městě hudby mají zajímavý Dům hudby
Ve Vídni všude narazíte na mozartovské magnety. Plakáty, čokoládové bonbony, pohlednice, magnetky, přívěsky. Největším magnetem je Dům hudby s Mozartovou expozicí. Multimediálně a interaktivitou chce muzeum vyevokovat auru vídeňské hudební ikony. Můžete si zahrát virtuálně na dirigenta Vídeňské filharmonie a „okusit tu nesmírnou dřinu“, o níž mnohé věděl i sám Mozart, a děti si mohou zahrát Mozartovu hudební hru v kostky KV 516 f.
Praha: v Muzeu hudby mají klavír a zpívající schody
Praha má ve své sbírce unikát „Mozartův klavír“. Podobné klavíry Mozartovy z dílny Christophovy má jen Vídeň, Záhřeb a Znojmo, zámek Jevišovice. Jako jediný Mozartův klavír ve světě z tohoto okruhu se zachoval v téměř původní podobě. Jak vysvětluje PhDr. Eva Paulová, vedoucí Oddělení správy, evidence a péče o sbírky Národního muzea – Českého muzea hudby: „Mozart se ve Vídni stýkal s mnoha lidmi českého původu a jejich vliv v té době, jak dokládá dobová literatura pro evropskou hudbu, byl mimořádný. Klavír je kladívkový, celodřevěné konstrukce, vykládaný perletí, od roku 1950 ve sbírce Muzea hudby, dostal se sem ze zámku v Klášterci nad Ohří, od Thunů-Hohensteinů. Mozart na něm hrál v Praze v lednu 1787 při své první návštěvě v Ústavu šlechtičen na Novém Městě pražském.“
Mahagonová skříň o rozměrech 221 cm délka, 98 cm šířka a 82,5 cm výška, stojí na čtyřech nohách zužujících se ve čtyřhran, na rezonanční desce rozeta. Dále vysvětluje Mgr. Tereza Žůrková, vedoucí Oddělení hudebních nástrojů a správy Státní sbírky hudebních nástrojů: „Klavír byl zhotoven přibližně v roce 1785 a není autorsky označen. V roce 1992 byl však určen jako práce Ignaze Kobera, rodáka z moravské Olomouce, významného vídeňského varhanáře. Při restaurování v roce 2006 ve Vídni specialisté zjistili, že s největší pravděpodobností se jedná o unikátní práci samotného Franze Xavera Christopha, u něhož se Ignaz Kober vyučil, označovaného za druhého nejlepšího mistra po Antonu Walterovi.“
