Osobnosti Mělnicka: malá obec s velkými osobnostmi

19.12.2020
Jaroslav Svoboda

Novinář z námořnické rodiny

Vladimír Fuksa se narodil 23. března 1929 v Obříství, kde vychodil i měšťanskou školu. Maturoval na Vyšší průmyslové škole strojnické a vystudoval Institut společenských věd UK v Praze. Jako novinář působil například v Obraně lidu, Čs. Sportu a časopise Kopaná – hokej. Jeho otcem byl kapitán Čs. plavby labsko-oderské a jeho vypravování o Labi a Obříství Vladimíra Fuksu inspirovalo k napsání několika reportáží a fejetonů. Po srpnu 1968 však musel práci novináře z politických důvodů opustit, pracoval v neratovické Spolaně a pak také u Pražských silničních a hospodářských staveb. Žil v Nižboru, kde pečoval o rybářský revír, který býval kdysi oblíbeným místem spisovatele Oty Pavla. V Nižboru také 20. září 2006 Vladimír Fuksa zemřel.

Boxer, politička i fotbalista aneb Osobnosti Mělnicka

Novinář a cestovatel

Druhou osobností z Obříství je známý český novinář Svatopluk Čech. Ten se sice narodil v Ostředku u Benešova, ale v Obříství několik let žil. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873-1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech.

Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství . Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Již 3 měsíce po jeho smrti 6. června 1908 byl pojmenován Čechův most v Praze. Ještě za Čechova života (1903) nesly jeho jméno Sady Svatopluka Čecha na Vinohradech, kde byl v roce 1924 odhalen pomník, jehož autorem je Jan Štursa. V Praze byly v dalších čtvrtích pojmenovány Náměstí Svatopluka Čecha ve Vršovicích, Čechova ulice na Letné, Čechova čtvrť v Modřanech nebo Čechova škola v Tróji.

Osobnosti Mělnicka: držitel Nobelovy ceny

Slavný Bedřich Smetana

O tomto významném českém hudebním skladateli asi není třeba se sáhodlouze rozepisovat. Jaký byl ale jeho vztah k Obříství? Smetana zde trávil nějaký čas u svých rodičů, kteří se sem přestěhovali a také se zde podruhé oženil. Žil v domě, ve kterém má dnes muzeum.

První pamětní síň byla v Obříství slavnostně otevřena 9. září 1956. Ne však na památném místě na Lamberku, ale dočasně v budově bývalé pošty a nynějšího obecního úřadu před zámkem. Teprve v roce 1968 byla nákladem čtvrt miliónu korun provedena generální oprava původní Lamberské usedlosti Ferdinandiových, kde Bedřich Smetana prožil několik šťastných let svého života a památník byl přestěhován do těchto míst.



Nepřehlédněte