Všichni tam musíme. Kam? Přece na sociální sítě!
Sleduj, sdílej, lajkuj, postuj, na jedné síti, na druhé, a pro jistotu i na třetí, hlavně ať ti nic neunikne, abys všechno věděl, viděl, protože jinak vlastně nežiješ! Tento úvod se vám zdá možná trochu extrémní a přitažený za vlasy, ale spíš bych řekla: kéž by byl opravdu přehnaný! Bohužel to ale spíš vypadá, že takovéto rozpoložení uživatelů sociálních sítí není nic výjimečného, a to především v té nejzranitelnější skupině, což jsou děti a dospívající.
Dobrý sluha, zlý pán
Rozhodně nejsem nějaký tmář a nenabádám k tomu, aby jediným zdrojem našich informací bylo vyprávění stařešinů, svaté knihy nebo tištěná periodika, maximálně tak rozhlas. Na druhou stranu rozvoj informačních i jiných moderních technologií se zdá být mnohem rychlejší než je lidská schopnost adaptace na tyto jevy. Mějme tedy na paměti, že informace, které získáváme, mají sloužit k našemu prospěchu, nikoli k naší degradaci.
Dopamin
Ač se zdá, že nám „socky“ přináší báječnou zábavu a štěstí, opak bývá pravdou! Věčným sjížděním pseudohodnotného obsahu sociálních sítí si jen plýtváme náš drahocenný neurotransmiter dopamin, a výsledkem je naopak blbá nálada, nesoustředěnost a ztráta motivace.
Insta zombies
Obraz človíčků zarputile držících svou svítící krabičku s jediným pohybem těla – pohybem palce – je dosti smutný. Samozřejmě, všichni chceme občas vidět, co dělají naši přátelé, někteří „potřebují“ vědět i to, co dělají celebrity, lovíme informace, hledáme zábavu. Ale „vocaď pocaď“ – máme pro samý sběr informací a rozptýlení čas na život? Však kolik těch informací k životu potřebujeme? Minimum. Hlavně život prožívejme a buďme tady a teď!
Srovnávač životů
Slabší povahy často sklouznou k tomu, že je pro ně pobyt na sociálních sítích trýznivým zážitkem – neustále se srovnávají s ostatními, touží po všech těch věcech, které tam vidí, trápí se tím, že něco nemají a ostatní ano. Nebo to alespoň vypadá, že to mají. I když všichni víme, že často je to jen iluze vytvořená pomocí filtrů a pečlivě volených záběrů. Opravdu chceme náš čas trávit porovnáváním se? Nestačí nám, že jsme každý jedinečný?
Mediální výchova
Dezinformace, umělá inteligence, kyberšikana… je načase, aby se ve školách kromě přírodovědy a dějepisu už začala vyučovat i mediální výchova! Nechceme přeci, aby se naše děti staly obětí predátorů ani deprese. A když se této výchovy nedočkáme ve školách, budeme muset o to víc my sami jít příkladem. Rodina a její vzor je základ.
Moudře!
Poselství je jasné – používejme všechny moderní výdobytky, mezi něž patří i sociální sítě, k našemu prospěchu a moudře. Jestli to zní moc abstraktně, tak to řeknu jinak: používejte je tak, abyste se za sebe nemuseli stydět. Nebo tak, jak byste chtěli, aby je používaly vaše děti. A držme si navzájem palce, není to tak snadné!
Zdroj: autorský text