Pozemek, okolo něhož je zeď postavena, zabrala ambasáda po sovětské okupaci Československa v roce 1968. Okupační vojska tehdy obsadila Stromovku, po jejich stažení už se její část veřejnosti nevrátila.
„Aktuálně domlouváme jednání na Ministerstvu zahraničí ČR. Shromažďujeme k dané věci podklady a chceme zjistit, jaké dokumenty k využití pozemku má ministerstvo či Diplomatický servis k dispozici. Krom jiného se budeme věnovat tomu, na základě čeho byla postavena zeď, která pozemek odděluje od Stromovky, protože stavební úřady Prahy 7 ani Prahy 6 k ní žádnou dokumentaci nemají,“ sdělil Našemu REGIONU starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
O návratu zabraného pozemku se jednalo souběžně s jednáním o odchodu okupačních vojsk v letech 1990 a 1991, nakonec však tyto snahy vyšuměly do prázdna. Pozemek s parcelním číslem 1782/1 je stále ve vlastnictví České republiky, v současné době na něm stojí pět bytových domů, částečně viditelných i přes zeď. Ihned po vypuknutí „vrbětické“ kauzy vyzvali zastupitelé Prahy 7 vládu, aby vyjednala uvedení rozlohy Velvyslanectví Ruské federace v Praze do stavu před 21. srpnem 1968 a obnovila na něm veřejně přístupnou zeleň. K výzvě Prahy 7 se připojili Magistrát hlavního města Prahy.
„Tohle není o zahraniční politice. Je to o více než milionu hrdých Pražanů, které zastupujeme. Mají právo chtít, aby město patřilo lidem, a ne ambasádě autoritativní země z východu, která se k nám chová nepřátelsky. Vyzýváme vládu, aby konečně ukončila okupaci tohoto při invazi obsazeného pozemku,“ prohlásil tehdy starosta Čižinský, který výzvu inicioval.
Zeď jako symbol
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století se bez stavebního povolení dalo postavit leccos, představitelé sovětské ambasády si navíc mohli být jisti, že se proti jejich počínání nikdo neohradí, o padesát let později je ale setrvávání na protiprávním stavu pobuřující. „Mně nakonec tolik nesejde na tom, jestli stavba zdi byla nebo nebyla legální, jestli ji tehdy někdo schválil nebo neschválil. Pozemek za ní ambasádě nepatří, chceme proto dosáhnout toho, aby byla zeď stržena a Pražané mohli prostorem za ní volně procházet,“ dodává starosta s tím, že betonová stavba výrazně zasahuje do vzhledu této části oblíbeného parku. „Samozřejmě nemáme nic proti tomu, aby ambasáda oplotila pozemky a budovy, které jí patří.“
Zeď táhnoucí se kolem protiprávně zabraného pozemku navíc vyvolává stále nepříjemné reminiscence. „Myslím, že je i v zájmu velvyslanectví tu zeď odstranit. Ohraničuje území, které přímo vymezila invaze z roku 1968. Je tak symbolem něčeho, co naše vzájemné vztahy zatěžuje už desetiletí. Odstraňme tu zeď!“ prohlašuje Jan Čižinský. S nadsázkou tak odkazuje na slavný výrok amerického prezidenta Ronalda Reagana před berlínskou zdí v roce 1987: „Pane Gorbačove, strhněte tu zeď!“ Berlínská zeď padla o dva roky později.
