Také milujete pokrmy z hub? Jistě nám dáte za pravdu, že není nad to, připravit si nějakou pochoutku z čerstvých plodnic. A je to reálné i nyní přes zimu. Nemáme na mysli, že navštívíte nějaký supermarket a nakoupíte houby tam. Najdete je totiž i v přírodě. Kromě notoricky známé hlívy ústřičné a ucha Jidášova, můžeme najít i penízovku sametenohou.
Tato houba je skutečným nezmarem. Na rozdíl od hlívy či ucha Jidášova, které při oteplení v zimě vyrazí z kmenů, a pak za mrazů pozastaví růst, penízovka snese i mrazy kolem -10 °C. Když se pak oteplí, dokáže znovu růst.
V Japonsku ji pojmenovali enoki
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) je jedlá zimní houba. Klobouk je široký 2 až maximálně 8 cm a roste zpravidla v trsech na kmenech tlejících, ale i živých listnatých stromů. Má ráda chladno, což dosvědčuje i její obvyklé období růstu od října do března. Má příjemnou, typicky houbovou vůni. Ke konzumaci se ale sbírají jen kloboučky, protože třeně (nohy) jsou značně tuhé. V gastronomii a léčitelství je známa pod japonským názvem enoki.
Poznáme ji relativně snadno podle medově až oranžově zabarveného klobouku, který je za vlhka lesklý a lepkavý a má husté, bělavé lupeny a tenký, sametově chlupatý třeň. U starších plodnic je až černohnědý. Penízovku si v zimě nemůžete splést s jinou houbou. Podobná je jí mírně jedovatá třepenitka svazčitá, která roste na podzim, ale nemá tmavou nohu a lupeny jsou žlutozelené. Mráz ale tuto houbu na rozdíl od penízovky zlikviduje.
Jak už bylo zmíněno, penízovka roste téměř vždy v trsech. Najdeme ji nejčastěji na javorech, olši lepkavé, bříze, habru, topolu, ale i na dubu či na jírovci, vrbě nebo ořešáku a jabloni.
Penízovka chutná s masem i v polévce
A jak tedy můžeme využít penízovku v kuchyni? Využívají se jen mladé kloboučky a houba je chutná třeba v asijských nudlových a zeleninových pokrmech nebo s kuřecím masem, hodí se i do polévek. Vhodná je i ke smažení a restování. Je třeba ji ale neupravovat déle než pět minut.
Tato houba je často komerčně pěstovaná, aby se pokryla poptávka, protože je i významnou léčivkou. Její obliba v léčitelství byla vždy vysoká, a to zvláště v Japonsku, Číně, ale i v Egyptě. Zájem o ni stoupl poté, co v minulém století jeden japonský lékař studoval výskyt rakoviny u běžné populace a populace pěstující a konzumující enoki. Už v dávné historii byla enoki ceněna starými Egypťany a Číňany. V Egyptě byla považována za houbu nesmrtelnosti a byla vyhrazena jen pro faraony. V Číně je považována za houbu prodlužující život. Enoki totiž obsahuje mnoho účinných látek – vitamíny, minerály, polysacharidy ‒ beta glukany, antioxidační polyfenoly a isoflavony.
