Kořením jsou často tropické rostliny, které vynikají silnou vůní a rovněž i výraznou chutí. Díky nejrůznějším druhům koření se naše potrava stává stravitelnější, neboť mnohé látky obsažené právě v koření podporují trávení. Je tomu tak například u papriky, pepře, hořčice a zázvoru. Původní role koření bylo dokonce zakrývat nepříjemnou chuť a zápach zkaženého jídla.
Už staří Indové používali například hřebíček, pepř, skořici nebo muškátový květ. Koření však bývalo v dávných dobách vzácné, drahé a tudíž ne všem jednoduše dostupné.
Zlatý věk koření pak nastává až ve středověku. V roce 1298 popsal cestovatel Marco Polo indický pepřovník. Tím podnítil objevné cesty slavných mořeplavců, které měly za úkol zjednodušit a zlevnit dovoz koření do Evropy.
Ceněným kořením již od starověku byl právě i nám dnes důvěrně známý, neboť dennodenně v kuchyni používaný pepř. S rostlinou pepřovníkem Evropu seznámil, jak již bylo uvedeno výše, Marco Polo ve svém cestopise. Do té doby byla rostlina pepřovník v Evropě neznámá. Pepř pak jako poměrně drahé koření do Evropy přivezl Alexandr Makedonský po svém tažení do Indie.
Pepř obsahuje éterický olej, jež způsobuje osobitou vůni – a alkaloid piperin, který je zodpovědný za typickou štiplavost pepře a podporuje již zmiňované trávení. V současné době bývá právě například piperin součástí léčivých přípravků proti střevním parazitům a rovněž jej najdeme v některých přípravcích podporujících hubnutí. Urychluje proces látkové výměny a podporuje a navíc i zlepšuje vstřebávání živin. Piperin bývá často přidáván do nejrůznějších potravinových doplňků, neboť významně zvyšuje účinnost léčivých látek.