To první a důležité v boji proti virovým i dalším nákazám je vitamin C. V našich zeměpisných šířkách teď mnozí lidé trpí jeho nedostatkem. Od posledního léta, kdy máme po ruce plno čerstvého ovoce a zeleniny, dlouho, do dalšího daleko. A tak je důležité céčko do sebe pravidelně každý den dostávat. Nejlépe v přirozené formě. Kysané zelí. Čaj z šípků, které ale neprojdou varem. Citrusy. Nejvíce vitaminu C z nich mají pomeranče a citrony. Kiwi. Královnou, co se týče vitaminu C, je červená paprika a také petržel. Denně bychom měli sníst alespoň pět porcí ovoce a zeleniny.
Dále: vitamin D. Tělo si ho umí vytvářet díky slunečním paprskům. Přesněji řečeno díky UV–B záření. Ovšem pouze když je slunce vysoko nad obzorem. A tak už od září ho tady ve střední Evropě naše těla ze slunečních paprsků nesyntetizují. Vitamin D ale obsahují tučné mořské ryby jako například losos, makrela, sleď, sardinka či úhoř. Ty bychom si měli dopřávat minimálně dvakrát týdně. Dále ho můžeme získat z mořských plodů, žloutků především volně chovaných slepic či z vnitřností.
V boji s viry a bakteriemi nám také pomáhají přírodní antivirotika a antibiotika. Patří mezi ně především česnek, cibule, křen, některé bylinky jako například tymián, med, propolis a další včelí produkty. Ale také zázvor, skořice, grapefruit a dokonce i houby.
Melatonin – hormon tmy a spánku. I ten je v boji s koronavirovou nákazou hodně, hodně důležitý. A spousta z nás ho zoufalý nedostatek. Dostatečně se nám v těle tvoří, pokud spíme ve tmě sedm až devět hodin, usínáme v co nejpravidelnější čas a alespoň hodinu a půl před usnutím nejsme ozářeni světlem s modrým a zeleným spektrem. Tedy světlem z obrazovek mobilů, počítačů, televizí, některých LED zářivek a pouličních lamp. Před spaním bychom tak podobné přístroje neměli používat nebo si na ně nainstalovat červený filtr.
Důležité je si také udržovat vlhké, silné a zdravé sliznice, které mohou zabránit, aby se virus dostal dolů do plic, kde to už je průšvih. Tedy hodně a pravidelně pít. V suchých prostorech, jako jsou například v paneláky a novostavby, zvlhčovat vzduch nádobami s vodou či mokrým ručníkem na topení. Případně proplachovat nos slanou vodou, kterou můžeme také kloktat. A také bychom měli, pokud možno, dýchat nosem.
Zázračnou moc má i pravidelný, nejlépe každodenní pohyb venku na čerstvém vzduchu. Nejlépe v lese či na horách nebo alespoň v parku daleko od rušné silnice. A když už nejsme venku, ale uvnitř budov, pravidelně, alespoň jednou za hodinu až dvě větrat. Nejenže zvlhčíme vzduch, přivedeme kyslík, ale kdyby už v místnosti virus byl, vyženeme ho ven či alespoň snížíme virovou nálož, která rozhoduje, jak těžký průběh nemoc bude mít.
Silnou imunitu si také vybudujeme díky pravidelnému otužování. Buď v přírodě, ve vodě pod otevřeným nebem. Tady ale velmi opatrně, pokud teprve začínáte. Anebo doma ve studené sprše, stačí minuta dvě po té teplé. A samozřejmě tím, že doma nemáme přetopeno, ideálně tak 20 stupňů. Na spaní ještě méně. Osmnáct, devatenáct. Otužovat se můžeme i tím, že postupně budeme nosit méně vrstev oblečení. Funguje jak otužování vodou, tak vzduchem.
O našem zdraví rozhoduje i to, v jaké psychické pohodě se nacházíme. Pokud se dlouhodobě stresujeme, naše obranyschopnost se hodně sníží. Je jasné, že současná situace je pro většinu z nás náročná, ale stresem a nervy nic nevyřešíme. Takže hezká knížka, film nebo pokec s někým blízkým – klidně na dálku – také hodně pomůžou.
Samozřejmě je potřeba si pravidelně mýt či dezinfikovat ruce. A tím desátým způsobem, jak se chránit před covidem-19, je známý asi každému. V uzavřených prostorech či v místech s více lidmi poblíž sebe chránit ústa a nos nejlépe respirátorem či ochrannou maskou. A pokud možno dodržovat rozestupy aspoň dva metry. Imunitu si tím nezvýšíme. Riziko nákazy a těžkého průběhu ale snížíme zásadně.
Podrobně jednotlivé způsoby, jak snížit riziko nákazy či těžkého průběhu, najdete v mém pořadu A DOST! na Televize Seznam.cz/porad/adost. Nebo na Facebooku A DOST!
Mějte se dobře, buďte zdrávi a za týden se těším na počtenou ☺ Váš Honza Tuna
