Návštěvníci výstavy uvidí nejen atraktivní obrazový materiál spolu se zajímavými a vzájemně provázanými texty, ale i množství jedinečných trojrozměrných exponátů ze sbírky Poštovního muzea.
Výstava je doplněna souborem fotografií schránek, které zachytil objektivem na svých cestách po světě kameraman a fotograf Evžen Janoušek. Expozice zaujme i dětské návštěvníky, pro něž jsou připraveny interaktivní herní prvky a stručný průvodce historií poštovních schránek pro děti.
Poštovní muzeum najdete na adrese Nové mlýny 1239/2, Praha – Petrská čtvrť
První poštovní schránky v monarchii se objevily ve Vídni
Poštovní, přesněji listovní, schránky se objevily v hlavním městě rakouského mocnářství Vídni v roce 1785, ale určeny byly pouze privilegovaným osobám, sdružením a úřadům, které nemusely platit poštovné. Všeobecně a nastálo byly v rakouské monarchii s výjimkou Lombardsko-benátského království zavedeny dekretem dvorské komory z 10. dubna 1817, jenž mimo jiné stanovil placení poštovného za některé vnitrozemské listovní zásilky příjemcem. V návaznosti na to bylo nařízeno, aby u každého poštovního úřadu byla od 1. června téhož roku umístěna alespoň jedna schránka.
Schránky se nesetkaly s pochopením
Zavedení listovních schránek bylo výhodné jak pro poštovní správu (odpadlo přijímání každého dopisu zvlášť), tak pro zákazníky (nemuseli čekat u přepážky). Přesto vznikala častá nedorozumění, protože někteří odesílatelé vhazovali do schránek i dopisy, za něž měli zaplatit poplatek při podání. Poštovní úřady taková psaní nesměly přepravit, přičemž musely vyhotovit jejich seznam, který následně vyvěsily, aby se jejich odesílatelé buď přihlásili a poplatek zaplatili, nebo dopisy přijali zpět.
Těžkosti spojené se zaváděním listovních schránek dokonce způsobily, že poštovní správa uvažovala koncem dvacátých let 19. století o jejich odstranění. Výnos všeobecné dvorské komory z 18. února 1830 naštěstí ponechal schránky v užívání a zároveň nařídil, aby byly doplněny o dobře čitelný text s vysvětlením jejich účelu. Lepší dostupnost schránek byla navíc zajištěna prostřednictvím městských listovních sběren, které měly přikázáno poštovní schránky vyvěsit.
Rozšíření schránek napomohly poštovní známky
Větší rozšíření schránek přesto nastalo až se zavedením poštovních známek v rakouské monarchii 1. června 1850. Tato vskutku významná reforma úhrady poštovného totiž umožnila frankovat veškeré obyčejné vnitrozemské dopisy a následně je vhazovat do poštovních schránek. Jednoduchý a levný způsob vyplácení tuzemské korespondence tak nakonec vedl k zevšednění schránek, které se staly běžnou součástí městského i venkovského mobiliáře. Jejich výlučné umístění na poštovních úřadech, listovních sběrnách a od roku 1850 i prodejnách poštovních známek se brzy stalo minulostí, a tak se běžně objevovaly i na nároží rušných ulic a všude tam, kde se soustředil velký počet obyvatel. V současnosti je po celé republice na 22.000 poštovních schránek.
Zajímavé doprovodné programy
Výstava bude otevřena do 25. února denně kromě pondělí a její součástí jsou i doprovodné akce. V úterý 16. ledna od 15 hodin se uskuteční komentovaná prohlídka, při níž provede návštěvníky kurátor výstavy Jan Kramář. O týden později od sedmnácté hodiny se chystá povídání na téma Poštovní schránky ve světě s autorem fotografií poštovních schránek Evženem Janouškem. A na pátek 2. února je připraven pololetní prázdninový program pro děti v podobě výtvarných dílen.
