V sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky

Další fotky

Že si 15letý školák zapálí marihuanu? Možná právě učinil první krok do drogového pekla. Marihuana je totiž mnohými experty označována jako startovací droga pro další drogové experimenty. Tentokrát s tvrdými drogami, nejčastěji pervitinem. Podle odborníků žije v České republice asi 130 tisíc mladých lidí (téměř výhradně kolem 16 – 35 let), kteří propadli právě drogám. Z tohoto počtu je podle expertů asi 6 tisíc uživatelů ve stádiu těžké závislosti na drogách. Tam patří zejména stimulant pervitin, který vyrábí domácí „vařiči“. Dále jde o opiát heroin, kokain a LSD, které se pašují ze zahraničí. Tyto drogy kvůli pandemii a kontrolám na hranicích podle policie takřka vymizely z černého trhu. Pesimističtější odhady dokonce hovoří až o dvojnásobku počtů těžce závislých.

Nápisy na zdi: Feťáky tu nechceme!

Veřejnost je už dost dlouho rozdělena do tří táborů. Ta laická a většinová hovoří o závislých jako o nežádoucím „póvlu a parazitech“, kteří jen kradou a fetují. Menšinovou skupinu tvoří odborná veřejnost. Sem patří lékaři, psychologové a terapeuti neziskových organizací, kteří považují narkomany za osoby nemocné, jako je tomu třeba u závislosti na alkoholu, s příslušným číslem diagnózy. Poslední skupinou jsou občané, kterým je to jedno. Alespoň prozatím.

Náš REGION se vydal do terénu. Naší první zastávkou bylo asi nejznámější středisko pomoci závislým DROP-IN v ČR v ulici Karolíny Světlé v Praze 1, které příští rok oslaví 30 let své existence. Nedaleko vchodu do čekárny jsme našli na zdi nalepený vzkaz od některého z místních: „My tady žádný feťáky nechceme, běžte si dělat bordel jinam“. Uvnitř střediska jsme zastihli 6 mužů a jednu ženu, která měla zrovna tzv. zásek. To je stav, kdy narkoman pod vlivem drogy mluví jako smyslů zbavený stále dokolečka jedno a to samé, povídá si sám se sebou… Mluví deset minut, půl hodiny, mluví hodinu. Pro ostatní a terapeuty nic nového. Rozdal jsem pár cigaret a snažil se s nimi promluvit. Marně. „Já nechci žádný fotky,“ řekl mi jeden starší muž, když jsem si jej chtěl vyfotit. Hladil při tom svého psa, v tuto chvíli asi nejlepšího a nejvěrnějšího kamaráda. Někdy se stane, že se klienti pohádají na dvorku, tam ale pravomoc střediska nedosahuje. „Jednou přijela k nějaké šarvátce hlídka Městské policie. Pak zazvonili u dveří a řekli nám, ať si ty naše kamarády laskavě uklidníme,“ řekl nám vedoucí terapeut střediska DROP-IN Mgr. Martin Titman (magisterský titul získal po studiích teologie).

Rytíř s kopím, toxická psychóza a HIV

Za dobu existence střediska DROP-IN zde prošly dveřmi tisíce a tisíce závislých osob pro pomoc, radu. Nebo jen tak posedět s ostatními v čekárně, kde jim nikdo nenadává. V létě tohoto roku jsme vám čtenářům popsali příběh narkomanky Simony, která byla častou návštěvnicí střediska DROP-IN. Tehdy nám přiznala, že měla tak silné a mučivé abstinenční příznaky, že si musela vydělávat na Karlově náměstí prostitucí. Za příplatek přistoupila na sex bez ochrany. Ptali jsme se na ni, ale prý ji nikdo už dlouho neviděl.

Praha – Ráj opilých bezdomovců, kravál, štěkot jejich psů a žebrání o drobáky. Městská policie zmatkuje

Setkal jsem se také s Jůlií, zde jí říkali Jůlinka. Za cigarety odvyprávěla situaci, kdy se vůbec poprvé dostala na odvykací kůru v Psychiatrické nemocnici Bohnice (PNB). „Něco jsem si dala, sedla jsem si ke stolu a malovala démony. Už mám asi sto obrázků.“ Na zdi jejího pokoje visel obraz rytíře na koni, který měl kopí. A pak se to stalo. Rytíř podle Jůlinky ožil, vyskočil z obrazu a kopím na ni zaútočil. Ta v psychóze začala křičet bolestí, alespoň tak to vyhodnotily její drogou pomatené smysly, všude viděla jen krev. Pomohl otec. Jakmile vstoupil do ložnice dcery, okamžitě volal sanitku. Jůlinka skončila na detoxu, ale i tam měla ještě dva dny halucinace. Pak se pokusila o léčbu, tou sice prošla, ale asi po půl roce se prý k drogám vrátila. Ze své drogové mise si odnesla nákazu žloutenkou typu „C“ a především nákazu virem HIV. Podle slov pracovníka charity, který si za žádných okolností nepřeje být jmenován, Jůlie stihla nakazit dalšího závislého, jmenuje se Filip.

Mimo prostory střediska jsem hovořil s 26letým Honzou, který má bohatou drogovou historii. Jednou se mu podařilo utéct z bohnické nemocnice v bundě a ústavních kalhotách. Pak se nějak dostal k železničnímu mostu v Praze 5, kde si jej všimla hlídka policie. Honza se dostal na most a utíkal na druhý břeh. Tam ale na něj čekali další policisté. A Honza prý křičel: „Zavřete mě do vězení, já do Bohnic nechci!“. 

Další kousek se povedl 37leté Pavle. Dala si pervitin, šla k Vltavě a v kalhotkách a podprsence skočila do vody. Naštěstí kolem plul nějaký parník, jehož posádka Pavlu dopravila na palubu. Sanitka ji pak odvezla na detox PNB. Tam tvrdila že se z ní stala ryba.

Za pět rohlíků rovnou do kriminálu

Z pohledu terapeutů jde o klienty, kteří tráví v prostorách čekárny většinu času, protože jiné zázemí nemají a jejich jediným majetkem je igelitová taška s nějakými hadry, sáčkem s posbíranými vajgly z popelníků, nějakými krámy. Zde dostanou alespoň teplý a sladký čaj. Jednou sem dorazila dodávka z potravinové banky se sladkými tyčinkami, která pohublým a celkově zanedbaným závislím s rozvráceným metabolismem rozdává potravu, na kterou nemají peníze. Mnozí pak kradou v obchodech, protože je nikdo nikde nezaměstná. Nezvládli by ani nějakou brigádu. „Pro závislé, kteří v těchto dnech kradou v obchodech mám radu. Mějte na paměti, že se v době nouzového stavu nekompromisně ukládají mimořádné postihy a tresty v souvislosti s protiprávním jednáním,“ řekl nám do telefonu Amrit Sen, pracovník střediska SANANIM v Praze 5. Za jednu ukradenou tatranku to viník může u soudu náležitě pocítit. „Ano, je to tak“, potvrdil nám známý pražský advokát JUDr. Libor Petříček. „Páchání trestné činnosti v době nouzového stavu výrazně zvyšuje jejich společenskou škodlivost. Vzpomeňme třeba na nedávné uložení nepodmíněného trestu za odcizení pěti kusů pečiva, za které uložil soud v Brně trest 1,5 roku „natvrdo“. 

Nouzový stav vyhnal občany z ulic, dealeři však drogy vesele prodávají dál

Společensky nedoceněná činnost psychologů a terapeutů

Středisko DROP-IN sídlí v prostorách dvora okolních domů, jejichž někteří obyvatelé přítomnost narkomanů nechtějí. Dost často si stěžují na Městské policii a na úřadech. Prý kvůli hluku a šarvátkám. V době mé přítomnosti na dvoře jsem oslovil starší manželský pár, který půl století bydlí ve druhém patře obytného domu, a to přímo naproti vchodu do střediska. „Oni se tady hádají. Manžel má špatný sluch, takže nic neslyší, ale mně to vadí,“ řekla nám paní Marie (82). Pak jsem potkal zhruba 40letého usedlíka, který se s námi nejprve nechtěl bavit. Pak ale zmínil svoji osobní zkušenost. Někdy v létě viděl na dvoře narkomana, který ulomil zpětné zrcátko ze zaparkovaného automobilu, aby si mohl aplikovat injekci s drogou do krční tepny. Lékaři hovoří o tom, že při nitrožilní aplikaci drogy časem dojde v organismu k tomu, že žíly ztvrdnou, „ponoří“ se do těla a končetin a nelze je nahmatat, natož do ní aplikovat drogy. Proto si někteří píchají dávku drogy do třísel jednorázovou injekcí, kterou už jednou použili. Jejich závislost je natolik silná, že potlačí nejsilnější pud člověka a celé živočišné říše, pud sebezáchovy.

Terapeuti a další pomocníci nepřestali pracovat ani při první vlně COVID-19, byť jen v omezené době, podobná situace je i v těchto dnech. Zařízení funguje dál (od 9.00 do 17.30 hodin, v pátek do 16.00 hodin) a s menším počtem personálu. Jejich cílem je poskytnout alespoň elementární pomoc, kam patří hlavně výměna injekčních stříkaček. Nebo teplý čas s oplatkou. To vše na pozadí silné averze některých obyvatel okolních domů.

Jako blesk z čistého nebe

„Osudy naprosté většiny závislých jsou vždy smutné,“ řekl Našemu REGIONU vedoucí terapeut střediska DROP-IN Mgr. Martin Titman. „Téměř každý klient, který se k nám dostane, začal svoji drogovou dráhu tím způsobem, že někde v nočním klubu nebo na mejdanu dostal dávku drogy „jen tak na zkoušku“. Z našeho pohledu se ale jedinou nitrožilní aplikací drogy dotyčný dostává do konce života na druhý břeh,“ doplnil. Je skoro pravidlem, že po prvním experimentu s drogou „na zkoušku“ se dotyčný dostane do „blaženého stavu“, který je mnohem silnější než běžné životní strasti i radosti. Po několika týdnech, kdy ještě nepociťuje žádné abstinenční příznaky a nemá nutkání shánět drogy, následuje další a další experiment, na jehož konci je těžká závislost, která udeří jako blesk z čistého nebe. Příběhy mnohých narkomanů, pokud proti drogám okamžitě nepodniknou kroky pak připomínají plachetnici, která se dostala za obzor, odkud již není návratu. Jediným východiskem je léčba neboli odvykací kůra. A po ní doživotní abstinence. Podle zkušeností odborníků totiž stačí jedna jediná „recidiva“ (třeba po mnoha letech abstinence) a vy se ocitnete na dlouhá léta opět na samotném začátku nerovného boje. Dnes již emeritní primář pavilónu č. 31 pro závislé (alkohol, drogy, patologické hráčství) PNB MUDr. Karel Nešpor, CSc. zasvětil léčbě závislých celý svůj život a je autorem stovek odborných článků a desítek publikací s mezinárodním přesahem a uznáním. V jedné z publikací najdeme větu: „S drogou nikdy nemůžete vyhrát, s drogou můžete maximálně remizovat“. 

Z internetu se stala mezinárodní velkotržnice s návykovými léky a drogami, aneb.: Co je to Darknet?

Výjimkou nebyly ani psí exkrementy na dveřích

Při mapování drogové situace jsme se telefonicky spojili s Amritem Senem z centra SANANIM v Praze 5. Ten nám na naše dotazy odpověděl mailem: „Je pravda, že nám v poslední době někdo 3x zalepil vchodový zámek a počmáral zdi nepublikovatelnými nápisy, podle všeho jde o téhož člověka. Do restaurace naproti naši klienti nechodí, ani tam nejsou vítáni. Návštěvníci restaurace chodili do uzavření kouřit ven, což se možná někomu nemuselo líbit. Ve stejnou dobu někdo vždy zalepil zámek i jim, předminule i restauraci Ufo, která je dvě ulice bokem nad námi.“ Také zde se centrum stalo trnem v oku někoho z místních. Před lety kdosi dokonce znečistil vstupní dveře do centra psími výkaly. „Doba exkrementů na dveřích a rozbitých oken je naštěstí minulostí,“ pokračoval Amrit Sen. „Zejména díky komunitně preventivní práci, na kterou máme vyhrazeny 3 pracovníky, kteří se jí, kromě dalších povinností, poctivě věnují každý den.“

Amrit Sen dále doplnil, že pracovníci KPP sbírají stříkačky a další materiál, včetně běžných odpadků, vše pak bezpečně likvidují. Starají se o klid a bezpečí KC, monitorují potřeby v lokalitě a komunikují s klienty, sousedy, lidmi, kteří v lokalitě pracují i s jejími návštěvníky a pomáhají potřebným, především starším lidem ze sousedství. „Naše organizace provozuje řadu zařízení a pokrývá téměř kompletní síť adiktologických služeb, s výjimkou detoxifikační jednotky.“

V době koronavirové krize pracovníci SANANIMU museli vzhledem k vládním opatřením a specifičtějším potřebám klientů poskytování některých služeb dočasně upravovat. „Veškeré služby, s výjimkou skupinových aktivit, zůstaly zachovány, přibylo bezplatné testování na Covid-19, včetně PCR testů přímo v KC. Testování na HIV, žloutenky B, C a syfilis zůstalo zachováno.“

Večerky a restaurace začaly vládnout noční Praze

Drogy: jak to vidí odborníci

Odborníci z řad psychologů a psychiatrů se v podstatě shodují v tom, že se narkomani dostávají do stádia závislosti a těžké závislosti na „tvrdých“ drogách vlastním přičiněním a vlastním vědomým rozhodnutím. Můžou si za to sami, alespoň tak to působí při pohledu zvenčí. „Nicméně pravda je také, že narkomani se v důsledku této sebedestruktivní, sebezničující aktivity stávají lidmi nemocnými ve stejném slova smyslu jako lidé, kteří onemocní z jiných důvodů,“ řekl Našemu REGIONU soudní znalec z oboru psychologie a odborník na závislosti PhDr. Karel Humhal. Ač se to zdá na první pohled protimyslné, rozdíl mezi těžce závislým a celkově zdevastovaným narkomanem se zničenými orgány a člověkem v poslední fázi rakoviny není žádný. „Aby člověk onemocněl, musí, buď vědomě nebo nevědomě produkovat jakési závadové chování, které ve svých důsledcích vede k rozvoji nedobrého tvaru chorobného stavu, tedy nemoci,“ doplnil.

Další neradostná statistika

Podle všeobecně známých informací lidé s těžkou závislostí na tzv. tvrdých drogách umírají dříve než jejich vrstevníci. Hlavním důvodem úmrtí přitom nemusí být poměrně časté předávkování a sebevraždy, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale důsledek jejich životního stylu. Dlouhé roky špatné životosprávy, málo spánku, nechutenství po pervitinu, vyčerpání rezerv organismu a neustálé „bombardování“ orgánů a mozku psychotropními a halucinogenními látkami a jedy, to vše může způsobit až patologickou demenci. Spousta těžce závislých je vydána napospas dealerům, kteří pod vidinou většího zisku ředí drogy třeba obyčejnou omítkou (barva připomínající heroin) nebo strychninem, což je jed na krysy, jehož krystalická podoba připomíná krystalický pervitin. A v této fázi jde o další hazard s vlastním životem. Tímto tématem se Náš REGION zabýval na samotném začátku pandemie, kdy z ulic zmizeli lidé, ale zůstali jen narkomani a dealeři. Také tehdy jsme požádali o názor na situaci PhDr. Karla Humhala. Ten ostře vystoupil proti dealerům, kteří kvůli zisku vědomě prodávají a obchodují se smrtí za všech okolností. V jaké roli je pak osoba závislá? Viník, či oběť?

Exkluzivní podrobnosti o pašerácké narkomafii, jejíž členem měla být i exhvězda televize Nova Slávek Boura

Drogy: problém celé EU (a zbytku světa)

Při pátrání po dalších pilířích pomoci narkomanům jsme se obrátili na tiskovou mluvčí Zastupitelství EU pro ČR PhDr. Magdalénu Frouzovou. Ta nás odkázala na část unijní zprávy z roku 2019, kde se mimo jiné píše: „Kouření a pití mezi 15 – 16letými studenty školy vykazují známky poklesu, ale existují obavy ohledně potenciálně rizikového užívání konopí a problémů, které představuje nové návykové chování. Patří mezi nálezy zveřejněné v nové zprávě z projektu European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs („Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost“, zdroj: ESPAD). Studie publikovaná ve spolupráci s agenturou EU pro drogy (zdroj: EMCDDA) je založena na průzkumu z roku 2019 ve 35 evropských zemích, včetně 25 členských států EU.“ 

Pud k životu, pud ke smrti

Říká se, že vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své nemocné. „Při snaze pochopit problematiku závislostí na drogách je dobré si uvědomit, že dle odborníků zcela v pozadí, v nejhlubších rovinách motivace jednání člověka proti sobě údajně stojí dva stejně mohutné pudy; pud k životu a pud k smrti. Netřeba objasňovat, že u osob závislých převažuje z různých, obvykle neznámých důvodů pud k smrti,“ řekl našemu REGIONU psycholog Karel Humhal. Názor veřejnosti na narkomany a postoj k jejich problému je potom otázkou mravní a morální vyspělosti členů společnosti. „Ochoty veřejnosti nabídnout takovým osobám pomocnou ruku. Případně je nenechat padnout do propasti,“ uzavírá dlouholetý soudní znalec pro problematiku závislostí a psycholog PhDr. Karel Humhal. „Dobré je také připomenout, že vedle kritérií morálky a mravů je při rozhodování, jaký postoj zaujmout k osobám závislým na drogách, ve hře také ekonomické hledisko. Co je levnější – nechat narkomany být, ať ničí sebe a okolí nebo snažit se vybudovat efektivní systém pomoci,“ uzavřel.

(příběhy a zážitky osob závislých jsou autentické. Některá jména byla pozměněna)

FOTO: V sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky

V sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropinV sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropinV sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropinV sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropin Martin TitmanV sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropin
Další fotky
V sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropin petricekV sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropin ZdibyV sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropinV sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropinV sousedství pražských center pomoci závislým se bouří obyvatelé, vadí jim hluk a potyčky - dropin
Dnes, 18:00
Na ministerstvu zdravotnictví dnes skončil náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo, který nastoupil loni od...
Dnes, 13:13
Hlavní město připravilo web ockovani.praha.eu, kde návštěvníci naleznou informace k očkování. Web má rovněž vyvracet zavádějící...
Dnes, 10:20
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
Dnes, 10:20
Zbigniew Kalina získal cenu Thálie pro činoherce do 33 let i Cenu českého divadla za...
Včera, 16:30
Příroda jedné z největších a nejlidnatějších pražských městských částí, Prahy 5, je mimořádná a v...
Včera, 13:53
Během loňského prosince přibylo na území desáté městské části 46 nových dřevin. Ty radnice zasadila...
Včera, 13:01
Ze 131 diplomových prací na vysokých školách architektury a příbuzných oborů zvítězila práce studenta Vysoké...
Včera, 11:20
V průběhu roku 2022 vyroste ve vršovickém parku pojmenovaném po básnířce Jiřině Haukové a jejím...
Včera, 10:20
V městské části Praha 20 rezignovali v prosinci na svou funkci dva radní – Jana...
Včera, 09:30
  Přípravy na stavbu nové plavební komory Praha - Staré Město na smíchovské straně Vltavy...
Včera, 06:00
O pětatřicet milionů méně na běžné výdaje z rozpočtu, investice do školství a oprav bytového fondu,...
Reklama