Proč stoupá podpora populistů? Akademici prozkoumají kolektivní paměť lidí z pohraničí

24.11.2022
Simona Knotková

Souvislosti mezi takzvanou kolektivní pamětí a nárůstem obliby populistických stran v příhraničních regionech bude hledat tým Johany Wyss z Etnologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Projekt Wyss podpoří grant Evropské výzkumné rady (ERC) částkou téměř 37 milionů korun, uvedla akademie v tiskové zprávě. Vědci a vědkyně se zaměří na Slezsko, Halič, Burgenlandsko a Istrii.

Podle akademie by mohl projekt Wyss přinést nový pohled na problematiku populismu, nejen ve střední a východní Evropě. „Napříč Evropou vidíme vzestup populismem zatížených politických stran. A zatímco se většina studií věnuje populistickým politikům ve velkých městech, jako je Praha, Varšava nebo Budapešť, my budeme zkoumat často opomíjené pohraniční regiony a jejich obyvatelstvo. Zajímá nás, jaké důvody vedou voliče k podpoře populistických hnutí,“ uvedla Wyss, která je sociální a kulturní antropoložkou.

Právě Slezsko, Halič, Burgenlandsko a Istrii spojuje to, že prošly drsnými historickými zvraty. Jejich obyvatele v minulosti poznamenaly posuny hranic, proměny státních příslušností, ale i odsuny obyvatel a násilnosti armád valících se přes hranice. Současným pojítkem těchto regionů je pak vzrůstající podpora populistů. A právě souvislosti mezi kolektivní pamětí a oblibou populistických stran chtějí vědci najít a popsat.

Pětičlenný tým Wyss bude během jednoho roku v místech pracovat metodou zúčastněného pozorování. „Podstatnou součástí je navázání opravdového vzájemného vztahu, respektu a důvěry,“ zdůraznila badatelka s tím, že všechny získané údaje budou anonymizovány.

Zatímco Slezsko se rozkládá mezi Českou republikou, Polskem a Německem, Halič je na pomezí Polska a Ukrajiny, rakouské Burgenlandsko až do konce první světové války patřilo Uhrám, a sousedí s nynějším Maďarskem, a Istrie zasahuje do území Chorvatska, Slovinska a Itálie. „Vybírala jsem oblasti, které mají zkušenost s rakousko-uherskou říší. Tři z nich ale také sousedily s jinými evropskými říšemi – Slezsko s Pruskem, Halič s romanovským Ruskem a Istrie s Otomanskou říší,“ popsala Wyss klíč k volbě zkoumaných oblastí.

Granty Evropské výzkumné rady podporují excelentní vědce a vědkyně s ambiciózními badatelskými návrhy. Tyto granty podle akademie dosud, včetně Wyss, získalo 54 vědců a vědkyň působících v Česku.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte