Píše se 10. červenec 1091 a kronikář Kosmas píše řádky o dnešní moravské metropoli. Tehdy se ještě píše něco o osadě Brynen, Birnen, Byrno či Brnno. Ať tak či tak, pravděpodobné je, že přímý předchůdce dnešního druhého největšího města České republiky bylo slovanské hradiště Staré Zámky na katastru dnešní Líšně. Jednalo se tehdy o jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje až od konce neolitu do začátku 11. století.
Jméno Brno je světové
Pozastavme se ale ještě u názvu města. V brněnském hantecu, který se už dnes příliš neužívá, se Brno označuje jako Brnisko nebo Bryncl. Někdy též Štatl, který znají asi všichni rodilí „Brňáci“. Tento pojem však původně označoval jen centrum města.
Zajímavostí také je, že podle města Brna byl pojmenován i lehký kulomet BREN (Brno + Enfield), který používala během druhé světové války především armáda Spojeného království. Brno pak dalo název i kulinářské specialitě zvané brněnský řízek. Ve vesmíru se také objevil asteroid 2889 Brno, který objevil astronom Antonín Mrkos.
Orloj nebo vibrátor?
Známý je také brněnský orloj, který vlastně v původním slova smyslu orlojem, tedy horologiem, není. Oficiálně je kamenná plastika označovaná jako hodinový stroj nebo multifunkční hodinový stroj, veřejnost v něm už ale léta vidí i obří vibrátor. Těžko říct, jaký byl asi skutečný záměr sochařů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka. Dlužno ještě poznamenat, že iniciátorem celého projektu byl brněnský primátor Roman Onderka a pořizovací cena této nádhery byla 12 milionů korun.
Tři brněnská „Š“
Na závěr už jen poznámku, snad už teď bude každému jasné, že Brno není jen šalina, Špilberk a šp…výtečné pivo.
Zdroj: DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna I + II. Brno: Blok, 1969 / 1973
