Počtem obyvatel 3917 patří Psáry, ležící jihovýchodně od Prahy mezi Jesenicí a Jílovým, mezi největší obce v okrese Praha-západ. Počet obyvatel se zde v posledních letech přímo raketově zvýšil, když uvážíme, že ještě v roce 1991 tady žilo přibližně 1300 obyvatel. Ale ani počet téměř 4000 neodpovídá zcela realitě, do obce se za posledních 20 let přistěhovali hlavně podnikatelé, kteří buď sami, nebo členové jejich rodin nejsou v obci z nejrůznějších objektivních důvodů hlášeni k trvalému pobytu. Celkový počet obyvatel je tedy o pár set ještě vyšší.
Pane Vácho, jste starostou v Psárech od roku 2010. Co všechno se za tu dobu změnilo?
Myslím si, že došlo v mnoha oblastech k posunu. Na začátku funkčního období jsme většinou dokončovali akce z předchozích let, z nichž největší byla intenzifikace čistírny odpadních vod. Velký investiční projekt v hodnotě téměř 90 milionů korun, jenž byl dokončen až v roce 2014. Prošli jsme protikorupčním auditem, zavedli některé transparentní prvky a výsledkem bylo, že jsme v roce 2013 získali první cenu v soutěži Otevřeno (publikování dat na obecním webu). Zajímavý byl i náš soudní spor s Úřadem pro ochranu osobních údajů týkající se videonahrávek ze zasedání zastupitelstva, který jsme vyhráli, a stali se strůjci zajímavého judikátu. Velké úsilí jsme věnovali projektu nové školy, aktivitám pro seniory i rodiny s dětmi, podařilo se realizovat několik menších investičních akcí.
V publikaci ministerstva vnitra Správná radnice 2017 je psárská radnice uváděna jako příklad dobré praxe z pohledu transparentnosti výběrových řízení veřejných zakázek.
To máte pravdu, v této oblasti jsme dosáhli výrazných úspěchů. O transparentnosti veřejných zakázek se může každý přesvědčit na internetových stránkách obce.
Na vzhledu obce se projevuje vaše úsilí v oblasti infrastruktury.
Asi jako všude jinde jsme opravovali komunikace, díky přidělení dotačního titulu jsme mohli provést velkou revitalizaci rybníka Junčák. Udělali jsme dvě pobytové louky na Štědříku a v Jirčanech, které jsou dnes hojně využívány. Pozornost, ale i finanční prostředky jsme směřovali na přípravu projektu a výkupy pozemků pro novou základní školu, která se v současné době staví.
U školy je také přeložená komunikace a kruhový objezd, který byl před několika dny uveden do provozu.
Byla to podmíněná stavba, kterou bylo nutné vybudovat pro napojení nové školy. Akce vyšla na zhruba 60 milionů korun a realizoval ji Středočeský kraj na základě účelové dotace z kapitoly ministerstva dopravy.
Nová základní škola, jež nahradí současné čtyři částečně provizorní, je nepochybně vaší největší investiční akcí. Kolik žáků do ní bude chodit?
Škola bude pro 540 žáků a celá investice činí zhruba 400 milionů. Slavnostně ji budeme otevírat již příští rok, v pondělí 2.září.
To je velký počet žáků. Počítáte s tím, že bude sloužit i dětem z okolních obcí?
Ne nijak výrazně. Máme u nás relativně dost dětí, takže se dá předpokládat, že bude téměř výhradně pro žáky ze Psár a Dolních Jirčan. Samozřejmě budou výjimky, ale nebude to tak, že by plnila funkci spádové školy pro okolní obce. Ale například máme historicky velice blízko k Horním Jirčanům, jež jsou organicky srostlé s Dolními Jirčany, takže se dá předpokládat, že některé děti budou i odtamtud.
Na druhou stranu, nepociťujete trochu, že jste ve svých investicích brzděni požadavky, které musíte ze zákona plnit?
To víte, že ano. Troufnu si tvrdit, že více jak 90 procent investic děláme podle toho, co nám ukládá zákon. Jinými slovy, nemáme ještě udělanou vodu a kanalizaci, potřebujeme do toho investovat další peníze, což vychází ze zákonných povinností, jež jsou na obce kladeny. Základní školství, to je další podmínka. Dále nárokovost přijímání dětí do mateřských škol, takže musíme zrekonstruovat objekt současné školy a připravit dostatečnou kapacitu. To je už nad rámec finančních možností obce a do toho se ještě čas od času ozvou populističtí politici, kteří chtějí zavést na úkor obecních rozpočtů nárokové sociální bydlení. Takže nestíháme dělat ani to, co musíme, a nemůžete dělat, co bychom chtěli. Třeba koupaliště nebo dolnojirčanskou náves, kterou máme projekčně připravenou, a stále děláme jen to, kde nad námi visí hrozba sankcí.
Jaké jsou u vás možnosti volnočasových aktivit?
Máme dva sportovní kluby, dobrovolné hasiče, klub seniorů, rodinné centrum, také nízkoprahové centrum pro mládež, což je svým způsobem určitý předvoj, protože po dokončení školy se výrazná část aktivit přenese právě tam. Ve škole budou dvě tělocvičny, velká a malá, a ještě jeden sál máme stavebně připraven jako taneční, bude tam venkovní sportoviště, mladí se tedy budou moci výrazně realizovat. Do měsíce by měla být hotová cyklostezka do Jesenice, jedna cyklostezka vede již kolem rybníka Junčák a připravujeme vybudování další z centra Psár kolem Tondachu až k nové škole. Podařilo se nám ji dostat do důležitých cest Středočeského kraje, takže bychom s ní mohli uspět i finančně.
Mladí budou mít moderní školu s jejím zázemím. Nezapomínáte ani na starší generaci?
To rozhodně ne. Naopak. Aktivity pro seniory bychom chtěli rozšířit, v horním patře obecního úřadu budujeme mezigenerační vzdělávací centrum, hotové by mělo být již někdy v září nebo říjnu. Seniorů v obci stále přibývá, proto ještě přemýšlíme, že by jeden z objektů na návsi v Dolních Jirčanech, kde je dnes škola, dostali senioři k dispozici. Právě to, jak se stavíme k seniorům, se odrazilo v loňském roce v celorepublikové soutěži Obec přátelská seniorům, kterou jsme vyhráli a získali milionovou dotaci.
Před časem jste avizoval snahu o vytvoření skateparku, ale tato vaše myšlenka narazila. Není to škoda?
Narazila v Jesenické sportovní komisi, neboť se její členové obávají, že navrhované místo není dobré z dopravního hlediska. Ze zákona komise končí svoji činnost novými volbami, takže je teď zbytečné zahajovat nějaká jednání. Po volbách bychom se k tomuto problému mohli vrátit a společně se zamyslet. To místo není úplně marné a já bych tu myšlenku úplně neopouštěl. Tím, že je přímo u cyklostezky, tak si myslím, že je poměrně bezpečné a vhodné. I Ředitelství silnic a dálnic se myšlenka zamlouvala a řešení považovali za zajímavé.
Co kazí krásnou tvář obce, je prostranství naproti obecnímu úřadu. Jaké s ním máte plány?
Bohužel jsme s tím zatím nemohli nic dělat, pozemky nejsou naše a oblast je dotčena vleklými soudními spory. Nicméně jednáme se státem, jestli by na nás nevydané církevní pozemky, které nejsou předmětem soudního sporu, nepřevedl. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových už avizoval, že není vyloučeno, že tak učiní. Pak bychom je mohli zkultivovat a starat se o ně.
