Látky, které mění vědomí
Jakmile se řekne drogy, vyskočí nám to, co jsme se naučili ve škole. Drogy jsou přece návykové látky, které nesmíme brát. Vytane nám na mysl třeba heroin, látka, která má za úkol mysl co nejvíce uklidnit, anebo pervitin, který má mysl a tělo naopak co nejvíc povzbudit. Jenomže psychedelika se účinkům takových drog vymykají.
Psychedelika řadíme mezi halucinogeny. Patří sem LSD, psilocybin, DMT, 2C-B, mezkalin, salvinorin A a DOM. Hlavní přírodní zdroje jsou psilocybinové houby, ayahuasca, peyotl, kaktus San Pedro, semena některých rostlin z čeledi svlačcovité, havajská lesní růže a další. Mnoho psychedelik (LSD, mezkalin, psilocibyn a mnoho jiných) není toxických, proto se nimi nelze otrávit, ani běžně předávkovat. (zdroj)
Psychedelika jsou látky, které mění „pouze“ lidské vědomí. V žádném případě to neznamená, že nemohou být nebezpečné. Zahrávat si s lidskou myslí není jen tak. Avšak nejsou návyková tak jako třeba heroin. Jinými slovy, na psychedelikách nemůže být člověk závislý ani tak jako na alkoholu, kouření nebo dokonce na kávě. Zároveň se odborníci shodují, že je v nich obrovský léčebný potenciál.
„Dle mého názoru je používání psychedelik to nejlepší, co se kdy v psychiatrii stalo. Je nešťastné, že se na 40 let výzkum přerušil kvůli drakonickým zákonům. Postihly zodpovědné vědce, kteří neovlivňovali užívání na ulici. Naopak se to stalo pro mladé více atraktivní, protože zakázané je přitažlivé. Ztratili jsme spoustu času pro výzkum,“ uvedl známý odborník na využití psychedelických látek v psychiatrii a psychologii Stanislav Grof v rozhovoru pro Český rozhlas v roce 2017.
Podle něj změněný stav vědomí navozený psychedeliky může ve správném prostředí a za odborné asistence výrazně zlepšit zdravotní stav člověka. Psychedelika jako LSD či MDMA mohou podle něj pomáhat například veteránům trpícím traumaty. Záleží však na okolnostech, za kterých jsou psychedelika podávány.
„K psychedelikům mám obrovskou úctu. K tomu, co jsou schopny pozitivního či negativního udělat. V každém případě by měly být přístupné psychiatrům a psychologům pro léčení. Ale já navrhoval i zodpovědné používání pro lidi, kteří k tomu nemají klinický důvod. Prohloubí se tím sebepoznání, otevřou se zdroje vnitřní spirituality, podpoří se kreativita,“ dodal Grof.
Psychedelika se zkoumají po celém světě
U nás máme Českou psychedelickou společnost, která se intenzivně zabývá výzkumem psychedelik a jejich vlivu na zlepšování depresí a úzkostných stavů. Ale i na výzkumy spojené s konstrukcí reality.
„Mozek je vytvořen tak, aby fungoval takticky, umožnil nám přežití a maximalizoval naši schopnost reprodukovat se, tedy zplodit hodně potomků. A psychedelické látky, jako třeba LSD nebo psilocybin, představují naprosto unikátní nástroj, který po dobu několika hodin člověku zprostředkuje obraz reality, která má jiné zákonitosti,“ řekl v rozhovoru pro Respekt z roku 2018 psychiatr Jiří Horáček, který působí v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) jako náměstek ředitele.
Dodává, že díky psychedelickému stavu můžeme pochopit, jak funguje mozek normálně. Proto je výzkum psychedelik tak důležitý. Vypadá to ale, že mohou opravdu za určitých podmínek pomoci lidem s depresemi. „MDMA se ukázala jako účinná terapeutická pomoc. Ukázalo se dokonce, že se jedná o jediný způsob, jak lidem s posttraumatickou stresovou poruchou skutečně pomoci. Kombinace uklidňujících léků a skupinové terapie nezabírá,“ uvedl Grof.
Bad trip vás může složit
Bohužel to není tak růžové, jako to vypadá. Uživatel LSD může mít totiž i takzvaný bad trip, tedy špatný zážitek. „Psychedelika zesílí, co ve vás je. Můžou vyplavat strachy, traumata, nezpracované obsahy našeho nevědomí. Proto je naprosto zásadní, aby uživatelé přistupovali k těmto látkám nanejvýš obezřetně. Měli by být informovaní a tyto látky přijímat pokud možno s průvodcem či terapeutem. Negativní zkušenost mají často prvouživatelé, kterým dá někdo látku třeba na festivalu, ale oni nevědí, co od ní mohou čekat, a navíc nedodrží pravidla bezpečného užívání,“ řekla Eva Césarová, garantka externích vztahů České psychedelické společnosti pro magazín Flowee v roce 2013.
Ve světě probíhá důležitý výzkum v Johns Hopkins Medicine centre. Studie se snažila zjistit spojitost mezi podáváním psilocybinu – nádorovými onemocněními, depresí a úzkostí. V této dvojtě-zaslepené studii figurovalo 51 dospělých pacientů, kterým byl podáván psilocybin při mentálních poruchách či rakovině. Šest měsíců po finálním sezení léčby nahlásili dobrovolníci tyto výsledky:
80 % dobrovolníků – pokračování v klinicky významném snížení deprese a úzkosti.
60 % z nich vykazovalo symptomy možného navrácení do normálního života.
83 % nahlásilo zvýšení dobré nálady a satisfakce.
67 % uvedlo zážitek mezi pět nejdůležitějších zkušeností v jejich životě.
70 % uvedlo zkušenost mezi pět duchovně nejzřetelnějších zážitků.
(zdroj)
