Nevěsty prý zašívaly do límečku košile svého ženicha čarovné kapradí, prý aby jim zajistilo šťastné manželství. K této noci patří také zapalování hranic. Kdo prý svatojánský oheň přeskočí, bude se těšit dlouhému životu a pevnému zdraví.
Naši předkové vnímali Svatojánskou noc jako magickou
Podle tradice to byl nejvhodnější čas pro sbírání léčivých rostlin. Měly mít obzvláště účinnou moc. Jednou z hojně využívaných rostlin mnoha byl ořešák, z jehož nezralých plodů připravovali likér, který měl mít magické a léčivé účinky. Především má antibakteriální účinky a skvěle podporuje trávení.
Jak na to?
K zeleným ořechům, natrhaným ze stromu (ne posbíraným), potřebujeme litr alkoholu (nejlépe čisté vodky, slivovice, někdo nakládá i do rumu) a vonné koření – skořici, hřebíček, jalovec, citrónovou kůru, případně také vanilku, badyán a fenykl.
Dvacet ořechů dobře omyjeme a nakrájíme na půlky, čtvrtky či silnější plátky. Přidáme svítek skořice, tři kuličky jalovce, pět hřebíčků, nastrouhanou kůru z půlky citronu, případně další koření podle vlastní chuti. Někdo přidává ještě kousek zázvoru, fenykl, ale třeba i několik zrnek černé kávy.
Všechno vložíme do velké (aspoň 1,5 litrové) sklenice s uzávěrem, zalijeme alkoholem a necháme šest týdnů macerovat na teplém místě.
Po této době obsah sklenice přecedíme přes plátno a nálev vrátíme zpět do sklenice. Přidáme k němu chladný cukerný roztok připravený z půl kilogramu pískového cukru rozvařeného v půl litru vody. Promícháme a opět necháme čtyři až šest týdnů uležet.
Poté někdo stáčí hadičkou, někdo přelije jakýmkoli způsobem do uzavíratelných lahví.
Pak už můžeme ochutnávat a popíjet, ale nejlepší je prý nechat likér odležet až do Vánoc, kdy má tu správnou chuť.
Tak na zdraví!
