Spánek slouží k regeneraci těla i mysli. Přestože by se mohlo zdát, že během spánku je člověk pasivní, není to pravda. Zatímco spíme, v našem těle probíhá množství procesů a mentálních aktivit. Sluchový aparát monitoruje a třídí zvuky v našem okolí. Tyto podněty vyhodnocuje a zjišťuje možné nebezpečí.
Spánek má několik fází, které se střídají v cyklech. Ve fázi REM je aktivita mozku nejvyšší. Jedná se o fázi, která získala své označení kvůli rychlému pohybu očí („rapid eye movement“). V této spánkové fázi se jedinci zdají sny. Mozek je velmi aktivní a jeho činnost se podobá stavu bdělosti. Vnější projevy REM fáze jsou nepravidelné dýchání, svalová nehybnost, zrychlený tep a rychlé oční pohyby. Během snění se člověk snadno či spontánně probudí.
Existují dva zkoumané spánkové jevy. První z nich je označován jako lucidní snění. Slovo „lucidní“ znamená v podstatě jasný. V praxi se jedná o sen, ve kterém si dotyčný uvědomuje, že sní. Umožňuje mu to ve snu konat činy, které by ve stavu bdělosti nebylo možné provádět. Většinou se jedná o aktivity odporující fyzikálním zákonům. Nejběžnější situace bývá schopnost létat.
Falešné probuzení je do určité míry jevem opačným. Jedná se o velice živé sny, ve kterých je snící jedinec přesvědčen, že se probudil do fyzické reality. Může obsahovat různé scénáře. Nejčastější bývá vstávání, čištění zubů, snídaně, cesta do práce atd. Jsou to činnosti, které máme naučené a provádíme je automaticky, aniž bychom o nich přemýšleli. Probuzení posléze aktivuje složitější úloha, ke které se dotyčný během snění dostane. Ta aktivuje spící část mozku. Iluzorní povaha snu se tím odhalí a dojde k probuzení. Může se dokonce stát, že někteří lidé zažívají opakovaná falešná probuzení. Konají rutinní činnosti stále dokola a netuší, zda jsou vzhůru či sní.
Psychologové doporučují několik rad, které vám mohou pomoci rozpoznat falešné probuzení. Je ovšem potřeba dodat, že většina z nás nemá dostatečně natrénované schopnosti práce s vlastními sny, proto není snadné tuto metodu uvést do praxe. Jednu z možností představuje rozpoznávání číslic, času a textu. Tato metoda by měla odhalit, zda jste stále ve snu. Pokud je nelze rozpoznat, mění se nebo jsou nečitelné, pak stále spíte. V mozku jsou centra pro řeč a jazyk stále neaktivní. Jinou možností je otestování paměti. Zkuste si vybavit svou adresu nebo telefonní číslo. V této fázi spánku není dlouhodobá paměť dostatečně funkční. Poslední možností je pohyb v prostoru. Pokud se nacházíte u sebe v bytě a narazíte na podivnou místnost, jiné uspořádání pokojů nebo místo z vaší minulosti, můžete si být jisti, že stále spíte.
Možná se vám něco podobného někdy v životě přihodilo a byli jste z toho vyděšeni. Určitě jste na chvíli uvažovali, jestli se to samé přihodilo i někomu jinému. Můžete být v klidu. Přestože je tento spánkový jev podivný, jedná se o docela běžnou věc. Nejvíce vám hrozí v případě, že vás čeká náročný den, ze kterého máte trošku obavy. Člověk podvědomě i ve spánku řeší situace, kterým musí ve svém životě čelit. Není tedy divu, že každého z nás může čas od času překvapit falešné probuzení.
