Doba hodování jako ve starém Římě (známého jako lukulské hody) je dávno pryč. Uděláme teď velký skok staletími a posuneme se do doby socialismu. Vyznačovala se velkými změnami společnosti, spojenými se zvyšováním životní úrovně. Změny ve způsobu života, mezi které patřilo například snižování pracovního zatížení, mechanizace nebo automatizace, nevyhnutelně vyžadovaly i změny ve výživě.
Socialistická společnost se všestranně starala o zdravou a racionální výživu. Nejen v zájmu uspokojování základních potřeb člověka, ale také proto, že podmiňuje jeho zdraví, výkonnost, tvořivost a aktivně podporuje jeho všestranný rozvoj. Otázkám výživy byla věnována stále větší pozornost. Moderní způsob života se totiž nespokojil s dosavadními a zastaralými stravovacími návyky. A tak byla i do koncepce učiva základních škol zařazena výuka základů správné výživy, a to nejen teoretické vědomosti, ale také praktické návyky ve vedení domácnosti. Děvčata si pamatují, že jsme měli v osmé nebo deváté třídě předmět „vaření“, kde jsme si hrály na kuchtičky a opravdu jsme vařily a pro mnohou z nás to bylo skutečné obohacení.
Výživa a zdraví
Spolu s rozvojem kultury všedního života a pokroku vědy a techniky se podstatně změnil i způsob výživy. Že mezi výživou a zdravím panuje přímá úměrnost není třeba zdůrazňovat. Nesprávná výživa, nedostatek nebo naopak nadbytek stravy způsobují poruchy zdraví. Tak to fungovalo v dobách minulých a bude to fungovat vždycky.
Byly doby, kdy se na zásady správné výživy nedbalo a při přípravě jídel se kladl důraz jen na chuť a vzhled. Tento názor v moderní gastronomii naštěstí přestal postupně platit. Začala se zdokonalovat racionální výživa, postupně byly uplatňovány nové technologické postupy podložené novými poznatky o výživě. Zdraví člověka může pozitivně ovlivnit správná kuchyňská příprava jídel a zejména správný výběr potravin, v neposlední řadě potom správný režim stravování. Strava musí být chutná, vzhledově přitažlivá, zdravotně vyhovující, smíšená a pestrá, lehce stravitelná, biologicky hodnotná a energeticky přiměřená. Už tehdy bylo jasné, že připravit chutné jídlo není jen umění, ale také věda.
Co na to věda?
První vědecké poznatky z oblasti gastronomie lidstvo zaznamenalo až v první polovině 19. století. Díky objevům německého chemika Justuse von Liebiga. Ve stravě definoval základní živiny – bílkoviny, tuky, cukry a nerostné látky. Další objevy na sebe nenechaly dlouho čekat. Francouzský chemik Claude Louis Bethollet zveřejnil poznatky o energetické hodnotě stravy nebo německý profesor Carl Vogt vypracoval tabulky chemického složení potravin. V roce 1914 byly objeveny vitamíny. Věda o výživě vychází i z poznatků ruského fyziologa, psychologa a lékaře Ivana Petroviče Pavlova, který dokázal, že kromě správného poměru jednotlivých složek hraje důležitou úlohu při trávení i centrální nervová soustava. Jeho pokusy dokázaly, že chuť, vůně, sluchové i zrakové, ale i tepelné a chladové vjemy mohou kladně i záporně měnit průběh trávení, čímž ovlivní průběh trávení a následně i využití výživných látek v těle. I. P. Pavlov se proslavil i mnoha dalšími výsledky svých pokusů a pozorování. Mimo jiné zdůraznil i to, jak moc je důležité správně jíst, správně pracovat a správně odpočívat.
Dnes už to víme
V současné době už dobře známe jednotlivé složky potravy a nikdo z nás o nich moc nepřemýšlí. Bereme je jako samozřejmost. Chápeme jejich účinky na lidský organismus, chápeme, jak funguje trávení, víme i to, v jaké podobě se jednotlivé složky potravy vstřebávají ze střev do krve, známe následky jejich přebytku i nedostatku. Nelze ale říct, že víme o výživě úplně všechno. Není třeba připomínat, důležitost zásady, že bez kvalitních surovin nelze připravit opravdu dobré jídlo a že nevhodnou úpravou je možno zcela znehodnotit i ty nejkvalitnější potraviny. Proto je třeba v zájmu zdraví každého člověk věnovat přípravě jídla i stravování velkou pozornost.
Jsme na konci nezáživné teorie. Ač se vám možná zdá tohle povídání nudné a máte dojem, že vám nic nového nepřineslo, je na místě upozornění, že při tvorbě tohoto seriálu vycházíme z materiálů z roku 1988. Od té doby se samozřejmě mnohé změnilo, věda pokročila, výzkumy odhalily spoustu nových skutečností. Ale není od věci ohlédnout se zpět a udělat si trochu srovnání, k jakým informacím měli lidé přístup před sametovou revolucí, kdy mnozí z nás byli malými dětmi, nebo ještě nebyli na světě. Příště se můžete těšit na poněkud barevnější povídání, připomeneme si, proč jsou důležité bílkoviny, vitamíny, sacharidy a také voda, a to všechno pohledem z roku 1988.
