Je na čase odpoutat se od nudné teorie a pokročit k vlastnímu stravování a všemu, co s ním souvisí. Přímá souvislost je bohužel i s trávícími potížemi, pojďme se dnes věnovat sice trochu nepříjemnému tématu, které se ale může týkat každého.
Mějme ale stále na zřeteli, že jsou to pohledy, které se zrodily v devadesátých letech minulého století. Věříme ale, že nás mohou obohatit i dnes, kdy už je mnoho technologií z tehdejší doby dávno překonaných. Dnešní povídání bude o dietě jako první pomoci.
I úplně zdravé lidi mohou někdy postihnout trávicí nebo jiné těžkosti. Vznikají náhle a v určitých případech si můžeme pomoci sami pouhou změnou nebo úpravou stravy. Zdůrazňujeme však, že naše rady nenahrazují lékařské vyšetření, mohou pouze pomoci ulehčit průběh zdravotních těžkostí. Diety určuje lékař vždy s ohledem na druh nemoci.
Alergie na potraviny
Tímto názvem se označuje přecitlivělost organismu na požití některých potravin. Žaludečními a střevními potížemi jako jsou bolesti břicha, zvracení, průjem nebo krvavá stolice. Mohou se projevovat i mimo zažívací ústrojí, a to kopřivkou, astmatem, otoky nebo jinými změnami na pokožce. Odhaduje se, že 10 až 30 % populace je alergických na nějakou potravinu. Nejčastěji jsou to jahody, pomeranče, rajčata, ořechy, houby, mák, čokoláda, kakao, luštěniny, mořské ryby, ale také vejce, maso, mléko a mléčné výrobky. Někdy je značně obtížné stanovit, které potraviny alergii způsobují. V takových případech volíme metodu delšího pozorování a po něm nevyhovující potraviny z jídelního lístku vyloučit. Vyvolávají-li alergii nepostradatelné potraviny, například mléko, nahradíme ho mlékem kyselým, kondenzovaným nebo sušeným. Při vzniku kopřivky z potravy se doporučuje v prvých dnech podávat jen neslazený čaj a rýži vařenou ve vodě bez soli, cukru a tuku. Jakmile příznaky odezní, můžeme dietu rozšířit o pečené brambory s máslem, krupičnou kaši, jablkový kompot a vařenou mrkev. V dalších dnech přejdeme postupně na každodenní stravu, vyloučíme však potraviny, u kterých máme podezření, že alergii vyvolaly.
Výživa při horečce
Horečka provází mnohá onemocnění. Nemocný potřebuje větší množství vitamínů, které urychlují proces léčení. Nemocný člověk je přecitlivělý, nesnáší těžce stravitelnou potravu a často trpí nechutenstvím. Základním požadavkem v době horečnatého onemocnění je, aby byla strava výživná a současně lehce stravitelná.
Mezi nejčastější nemoci s horečkou patří angína a chřipka. První den horečky podáváme nemocným hodně tekutin, nejlépe čaj s citrónem a ovocné šťávy a nenutíme ho do jídla. Jakmile teploty klesnou, obyčejně to bývá za dva dny, podáváme lehkou, jemnou, kašovitou stravu a stále dostatek tekutin. Později už můžeme podat potraviny s vysokým obsahem bílkovin, jako například mléko, mléčné výrobky, maso nebo vejce. Doplňujeme zeleninou a ovocem. K osvěžení můžeme podávat ovocné šťávy a koktejly s mlékem a šlehané tvarohové krémy. Čaj je nejvhodnější šípkový s citrónem, můžeme také podat kyselé mléko. Celkový denní přísun tekutin má být 2,5 litru, aby se nahradila voda, která z těla odchází pocením. Trpí-li nemocný velkou žízní, můžeme do jídelníčku dvakrát denně zařadit polévku. Nejvhodnější jsou masové vývary se zavářkou. Nepodáváme tučná masa, vynecháme dráždivé druhy koření, především mletý pepř, pálivou papriku, zázvor a podobně. Protože při angíně bývají těžkosti s polykáním, musí být strava měkká a jemně upravená. Vždy je ale nutné zdravotní stav konzultovat s lékařem.
Nechutenství
Příčin nechutenství je mnoho. Někdy jeho původ, navzdory důkladnému vyšetření, nezjistí ani lékař. Nechuť k jídlu vyvolávají horečnaté stavy, chřipky, zažívací těžkosti a četné další nemoci. Někdo trpí nechutenstvím i když není nemocný. Déle trvající nechutenství je nebezpečné především u dětí, neboť může narušit jejich vývoj a růst. Není správné nutit děti jíst za sliby a odměny a podobně. Trvá-li nechutenství delší dobu, je nutné důkladné lékařské vyšetření, aby se zjistila jeho příčina. Chuť k jídlu zvyšujeme chutně a lákavě připravenými jídly vkusně podávanými v čistém a upraveném prostředí. Jídlo na talíři hezky upravujeme a barevně je sladíme. Často ani neumíme docenit, jak trocha petrželové natě, pažitky nebo rajčete dokáže jídlo esteticky podtrhnout.
Zvracení
Zvracení nastává také následkem krátkodobé zažívací poruchy, jako následek přejídání, nevhodného složení potravy (například velké množství tučných potravin), požitím nekvalitních jídel nebo nadměrným pitím alkoholu. Takové těžkosti obyčejně velmi rychle odezní. Jestliže se však zvracení objevuje častěji a znemožňuje normální příjem potravy, musíme vyhledat lékařské vyšetření. Příčinou takového zvracení mohou být nemoci a otravy žaludku, nemoci jater, žlučníku, žlučových cest, infekce a podobně.
Průjmy
Průjem nemusí být vždy příznakem nemoci. Příčinou může být i přejedení nebo požití stravy neobvyklého složení nebo nekvalitní strava. V takových případech se doporučuje jedno nebo dvoudenní přísná dieta: pijeme jen neslazený čaj a jíme jen suchary. Po dvou dnech nabízíme mléčnou rýžovou kaši, netučné masové vývary, polévky z lisovaných obilnin a těstoviny. Všechna jídla mají být málo solená a připravujeme je jen s malým množstvím tuku. Jestliže těžkosti ustoupí, přejdeme, počínaje čtvrtým dnem, na normální stravu. Je-li průjem doprovázen křečovitou bolestí, může se jednat o katar střev nebo žaludku, a v tomto případě vyhledáme lékařskou pomoc.
Zácpa
Zácpou nazýváme ne časté a namáhavé vyprazdňování střev. Tyto těžkosti nesmíme zanedbávat, protože mohou mít nepříznivý vliv na celkový zdravotní stav. Příčinou zácpy bývají nesprávné návyky při jídle, nesprávná životospráva, nedostatek pohybu, nevyvážená strava, soustavný neklid nedovolující střevům vyprázdnit se pravidelně. Některým lidem způsobuje zácpu změna stravy nebo prostředí, či dlouhodobější požívání pikantních jídel, ale také soustavné konflikty, nedostatek odpočinku, nadměrné pracovní zatížení a nadměrná přecitlivělost a jiné příčiny nervového původu. Zácpu můžeme příznivě ovlivnit vhodným složením potravy, správnou životosprávou a pohybem, například procházkami na čerstvém vzduchu nebo ranními rozcvičkami. V jídle dáváme přednost potravinám, které zanechávají málo nestravitelných zbytků, jako je zelenina, ovoce, kompoty nebo saláty. Před spánkem podáváme sušené švestky, hrozinky, kyselé mléko nebo ovocné šťávy, které mají projímavý účinek. Doporučuje se také vypít ráno na lačno sklenici vody. Chceme-li zácpě předcházet, omezujeme jídla z bílé mouky, zvěřinu, husí a kachní maso, uzeniny, kávu, silný čaj, čokoládu, alkohol (zejména červené víno), borůvky, brusinky a husté obilninové polévky.
To by pro dnešek stačilo. V příštím pokračování budeme pokračovat v tématu a přidáme informace o otravách, když zbyde čas, podíváme se také na výživu a zubní kazy. Jistě to bude další zajímavé téma.
