Astronomie se přednášela na Univerzitě Karlově od samého počátku. Mistr Gallus, Křišťan z Prachatic, tolik neoblíbený radikálními husity, Jan Táborský z Kokotské hory, který v roce 1522 znovu uvedl do chodu pražský orloj. To jistě vyžadovalo nesporně hluboké znalosti astronomie. Martin Bacháček z Neuměřic, rektor a velmi schopný manažer, kterému se povedlo sestavit špičkový světový tým, složený z Tychona Brahe, Keplera a Hájka. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Jsou jich desítky a každý z nich popostrčil astronomii o maličký kousek kupředu.
Astronomie by bohužel zůstala Popelkou, pokud by nepřekročila práh akademické půdy a sama se nepostarala o vlastní dorost. Rozšířit astronomii mezi lidi, to byl úmysl mnoha nadšenců. V tomto slově ani trocha ironie. Kalendáře, pranostiky, astrologie. A k tomu špetka astronomie. Ne moc, zde bylo třeba šetřit, jako s vzácným kořením. Vše nenásilně a zábavnou formou.
Díky této populární formě se lidé dozvěděli, že Země je opravdu kulatá, Slunce že není přibité na nebeské klenbě a komety opravdu nepřinášejí mor nebo války. V průběhu věků se i církev poučila, a pochopila, že mít hluboké znalosti astronomie, rozhodně není totéž, jako být ateista.
Propagace vědy, včetně astronomie, poskočila na další, mnohem vyšší level, jak se nyní říká, v roce 1871. Vznikl časopis Vesmír, který vychází do dnešních dnů. Pro odborný časopis je to něco naprosto mimořádného, mít za sebou historii sto padesáti let. Nezakázala ho ani c. k. cenzura, ani nacisté, ani komunisté.
Dalším byl časopis Říše hvězd, který vycházel v letech 1920 – 1999, kdy zanikl z důvodu odepření dotací od Ministerstva kultury. Byl nahrazen časopisem Astropis, který začal vycházet v tištěné podobě od roku 1994.
Hvězdářská ročenka, to už je odborná tiskovina, která předpokládá opravdu hluboký zájem o astronomii, nejen pro amatéry, ale slouží i profesionálům. Abychom si rozuměli, být amatérem rozhodně není totéž, jako být nevzdělancem, či neodborníkem.
Astronomie je ušlechtilý koníček a záliba, která i tzv. profesionálům na hvězdárnách, přináší velmi cenné služby, například při pozorování proměnných hvězd. Mladší ročníky bych rád upozornil, aby si v roce 2061 nezapomněli hvězdářskou ročenku koupit. Dozvědí se tam, že se Halleyova kometa vrátí na konci července. Nebude se mýlit. Halleyova kometa se totiž už za dva roky otočí na své dráze, a zamíří ke Slunci.
