Sex, drogy a alkohol jsou neřesti, v kterých Češi drží bronz. Překvapí vás, kdo vyniká v prostituci

Češi se neosmělují užívat si života na dřeň. V neřestech mají bronzovou medaili. Za prostituci, drogy, tabák a alkohol utratili v roce 2017 podle statistiků Evropské unie 8,2 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V žebříčku nejvíce neřestných národů je trumfli jen dva. Stříbro v disciplíně neřestí měli Maďaři (8,3 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů na domácnost). Zlato si „vychlastali“ Lucemburčané (rovných 9 procent svých celkových spotřebitelských výdajů na domácnost). Jejich příkladem by mohl být nejmocnější muž Evropy a zároveň Lucemburčan, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který se loni na summitu tak zlískal, že se neudržel na nohou. Sice problémy s alkoholem popřel, ale svědci tvrdí, že na jednáních místo vody pije běžně gin.

Erotické retro: 10 historických zajímavostí o sexu, kterým nebudete moci věřit

Všichni ostatní Evropané utrácí za neřesti méně než Češi. Možná překvapivě jsou nejméně neřestní Nizozemci a Němci. U obou národů je spotřeba na 3,2 procenta.

Bezvěrci versus věřící

Podle analytika Lukáše Kovandy je ale třeba brát údaje s rezervou. „Neboť se v nich zrcadlí třeba i odlišná cenová, a tedy i daňová hladina konkrétních položek spotřeby v jednotlivých zemích Evropské unie (EU) či stupeň celkové ekonomické rozvinutosti. Obecně za neřesti utrácí více takzvané nové země EU, které ovšem i za běžné potraviny a nápoje utrácí větší podíl svých celkových výdajů než staré země EU,“ vysvětluje renomovaný český ekonom.

Roli v tom, který národ je více či méně neřestný, může hrát podle ekonoma i hledisko víry. „Například Slováci utrácí ze neřesti výrazně méně než Češi, pouze 5,1 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V tom se zřejmě odráží i relativně vyšší podíl věřících ve slovenské populaci,“ míní Kovanda.

Kdo v jaké neřesti vyniká?

 

Sex za peníze (prostituce)

Maďaři – 0,9 % spotřebitelských nákladů

Lucemburčané – 0,7 % spotřebitelských nákladů

Češi – 0,2 % spotřebitelských nákladů

 

Drogy

Italové – 1,5 % spotřebitelských nákladů

Irové – 1,0 % spotřebitelských nákladů

Češi – 0,4 % spotřebitelských nákladů

 

Tabák

Lucemburčané – 5,6 % spotřebitelských nákladů

Češi – 4,3 % spotřebitelských nákladů

Maďaři – 3,6 % spotřebitelských nákladů

 

Alkohol

Estonci – 5,2 % spotřebitelských nákladů

Lotyši – 4,9 % spotřebitelských nákladů

Litevci – 4,0 % spotřebitelských nákladů

Poláci – 3,5 % spotřebitelských nákladů

Češi – 3,3 % spotřebitelských nákladů

(mim)