„Nabrnknout“ si tohohle chlapíka bylo vážně o život. Svou první přítelkyni v roce 2016 zbil tak, že později následkům zranění podlehla. A o rok později si to zopakoval na své další družce. V obou případech se před soudem vymlouval, že je nevinný a že ke svým zraněním obě ženy přišly v opilosti bez jeho přičinění. K tomu ho policie ještě obvinila z utopení manžela první z nich – chtěl ji prý získat pro sebe. To mu ovšem soud neprokázal.
V roce 2018, kdy dostal dohromady 35 let za mřížemi, bylo slovenskému bezdomovci Ľubomiru Polákovi 33 let. Až vyjde z vězení, čeká ho ještě vyhoštění z České republiky. Soud ho potrestal za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti a vraždu.
Surová mlátička
Se svým vražedným řáděním začal Polák v létě 2015. Tehdy stáhl pod vodu těžce opilého manžela své pozdější první oběti Aleny W. Jejímu muži Danielu W. držel hlavu pod hladinou tak, aby se nemohl nadechnout. A i když ho nakonec přitáhl ke břehu, ven z vody ho nevytáhl, ačkoliv ho o to přihlížející svědci žádali. Lékař, který později dorazil, už mrtvému pomoci nedokázal. Polák ale u soudu tvrdil, že utonulého naopak zachraňoval a nořil se pro něj pod vodu, aby mu pomohl. Z vody ho prý nedokázal vytáhnout kvůli své zraněné noze. A oživovat ho zase nemohl proto, že byl údajně ochromený šokem.
S ovdovělou Alenou se pak nastěhovali do sklepa opuštěné budovy v Povltavské ulici. Během jejich soužití ji opakovaně mlátila kopal do hlavy i do hrudníku. V důsledku poraněných žeber se u ní rozvinul akutní zápal plic, kterému v lednu 2016 podlehla. A navzdory tomu, že už při tomto úmrtí panovaly pochyby, jestli na její smrti není cizí zavinění, nakonec se k vyšetřování nepřistoupilo. Ani soud přímou souvislost mezi zpřelámanými žebry oběti a jejím pozdějším úmrtí Polákovi neprokázal, proto mu dal čtrnáctiletý trest za těžké ublížení na zdraví. Znalci totiž poukazovali na to, že když se u Aleny rozvinul zápal plic, bylo už zranění žeber staršího data, a proto se nedá s určitostí říct, že právě toto zranění bylo příčinou její pozdější smrti. Policisté se k tomuto případu vrátili, až když Polák brutálně zbil svou další přítelkyni.
Resocializace nemožná!
Tou byla Zuzana D., se kterou také žil na ulici. Fatálním způsobem ji zmlátilv létě 2017 ve Štorchově ulici nedaleko Palmovky. Oznámila mu totiž, že se s ním chce rozejít. Začal ji proto mlátit do hlavy, šlapat jí po hrudníku a dusit. Kvůli úrazovému šoku, polámaným žebrům a vnitřnímu krvácení krátce na to zemřela. Podle obžaloby musela před smrtí trpět ukrutnými bolestmi. Polák v obou případech popíral, že by ženy bil, měly si své poranění způsobit v opilosti pádem. Dokonce jim prý nabízel lékařskou pomoc, ale ony ji odmítly. Jenže v bezdomovecké komunitě se o Polákovi dobře vědělo, že si pro ránu nejde daleko, zvlášť když je opilý. Také sestra druhé z obětí od ní dostala několik sms zpráv, že ji Polák bije. Znalci rovněž potvrdili, že ženy si svá zranění nemohly způsobit samy. Výši trestu – za těžké ublížení na zdraví 14 let a za vraždu dalších 21 – napomohlo i vyjádření psychologů, podle nichž je Polákova resocializace prakticky nemožná.
Tak strašné to nebylo?
Celkových třicet pět let ve vězení, kam soud Poláka poslal, se ale zdálo obhajobě moc. Trest označila v obou případech za nepřiměřeně přísný. „Tak strašné to nebylo,“ řekla doslova u soudu a také zpochybnila, že by soud dostatečně prokázal, že pachatelem obou brutálních útoků na své družky byl právě Polák. Rozsudek ale po dovolání potvrdil Nejvyšší soud a později i stížnost, že pražský soud o Polákově vině rozhodl pouze na základě domněnek, odmítl i Ústavní soud. Tím definitivně padla Polákova poslední šance, jak se vyhnout trestu.
