Hodně pro jeho splnění ale udělal i on sám. V první řadě začal tvrdě studovat, aby se mohl stát inženýrem, poté šel do učení do menší firmy vyrábějící motory. Navrhl do nich několik inovativních součástek a získal na ně i patent. Ve volném čase pokračoval v samostudiu letectví. Opustil proto v roce 1925 i rodné Bavorsko, protože Německo v té době mělo podle Versaillské smlouvy zakázáno rozvíjet letectví. Díky svým zkušenostem Schmued získal místo u General Motors Corporation v Brazílii, později se začal prosazovat jako návrhář a konstruktér u firmy Fokker Aeroplane Company, pobočky General Motors v USA.
V roce 1935 se už jako zkušený odborník přesunul do Los Angeles jako zaměstnanec firmy North American Aviation (NAA) vlastněné General Motors. Talentovaný a nápaditý Schmued dostal americké občanství, což v té době nebylo nic jednoduchého. Imigrace do USA podléhala v té době přísné kontrole a Schmued byl přijat jako jeden z mnoha žadatelů. Celkem se tohoto roku stalo občany USA jen 794 lidí. U NAA byl zaměstnán od začátku roku 1936 jako konstruktér základního vývoje, později jako vedoucí celého tohoto oddělení. Během následujících let svého působení u NAA se tak podílel na návrzích mnoha letounů.
Schmued zpočátku bydlel s manželkou na východním pobřeží USA ve státě Maryland, protože Luisa se nechtěla stěhovat do Kalifornie. Když na stěhování nakonec přistoupila, vydali se tam autem po silnici „Route 60“ a čelně se srazili s jiným autem. Při havárii Louisa zahynula a Edgar byl vážně zraněn.
Po zotavení začal ještě v roce 1936 pracovat na nejznámějším a také prvním letounu, který vznikl ve společností NAA, stíhačce P-51 Mustang. Ten byl původně vyvinut pro Britské královské letectvo (RAF), protože to nemělo dostatek strojů, které by mohlo nasadit proti Goeringově „mladé Luftwaffe“. Firma North American měla tedy licenčně stavět letouny Curtiss P-40, ale nakonec přišla s tím, že během krátké doby navrhne vlastní letoun, a britská schvalovací komise s tím souhlasila. K tomu se váže následující historka. Když se prezident firmy NAA „Dutch“ Kindelberger zeptal Edgara Schmueda: „Ede, jsme schopni vyrábět v naší továrně letadla Curtiss P-40?“, Schmued podobnou otázku dlouho očekával a pohotově odpověděl: „Dutchi, nebudeme přece stavět zastaralé letadlo. Postavíme úplně nové a lepší.“
První prototyp mustangu vzlétl už neuvěřitelných 178 dní po zadání objednávky. Jeho konstrukce byla skvělá jako celek, asi nejdůležitější inovací proti dřívějším modelům letadel bylo použití nové prostorově úspornější laminátové výztuže křídla, do kterého se potom vešel celý podvozek, zbraně s municí i palivové nádrže. Četná další vylepšení potom z mustangu učinila kvalitní a rychlý stroj, který vyhrával soutěže a trhal rychlostní rekordy v kategorii strojů s pístovými motory. Ty zůstaly platné ještě desítky let po tom, co výroba mustangu skončila.
Zdánlivá podobnost rané verze mustangu a německého Messerschmittu Bf 109 mátla piloty i pozemní personál. Spolu se Schmuedovým německým původem tak vznikla domněnka, že Schmued kdysi pracoval pro německého konstruktéra Willyho Messerschmitta a že mustang je proto silně ovlivněný vzhledem Bf 109. I když to není pravda, říká se to dodnes. Ono těch podobností mezi německými, sovětskými, britskými a nakonec i americkými letadly by se našlo víc – jednoduše proto, že zákony aerodynamiky platí pro všechny stejně.
Schmued u North American Aviation, později v divizi Rockwell International Corporation, působil přes 22 let. Během této doby navrhoval a podílel se na návrzích letounů F-82, F-86 Sabre a F-100 Super Sabre. Poté pět let pracoval jako designér pro Northrop Corporation, kde se podílel na konstrukci strojů Northrop F-5 a T-38. U těchto dvou letadel se Schmued zaměřil nejen na výkon, ale i na jednoduchost, bezpečnost, nízkou cenu a dlouhou životnost.
Po svém odchodu do důchodu v roce 1957 pokračoval dále v práci na konstrukci letadel jako nezávislý konzultant. Edgar Schmued zemřel v Oceanside v Kalifornii 1. června 1985.
Jako svůj odkaz nám kromě svého mustangu zanechal i tento citát: „Něco kritizovat umí každý blázen. Předtím to však musel nějaký génius vynalézt.“
