Pokud je vám diagnostikována deprese, často se setkáte s vysvětlením, že váš mozek prostě jen produkuje málo serotoninu. Psychiatr pak předepíše antidepresiva, aby se hladina serotoninu v mozku zvýšila – antidepresiva a jejich užívání jsou tak běžně přirovnávané k užívání inzulinu diabetikem. Jenže nedávný výzkum prokázal, že lidé s depresí mají ve svém mozku stejné množství serotoninu jako ti, kteří depresí netrpí! Jsou antidepresiva největším mýtem moderního zdravotnictví?
Až donedávna bylo obecně přijímaným faktem, že za deprese a jiná duševní onemocnění může nízká hladina serotoninu, takzvaného „hormonu štěstí“. Moderní antidepresiva se tak snaží depresi léčit tím, že zvýší hladinu serotoninu v mozku. Tuto teorii o vzniku a tudíž i léčbě deprese ale naboural nejnovější výzkum.
Doktor Michael Bloomfield vysvětluje: „Mnoho z nás ví, že užívání paracetamolu může ulevit od bolesti, ale nemyslím si, že by se někdo domníval, že bolesti hlavy jsou způsobené nedostatkem paracetamolu v mozku.“
Studie prokázaly, že serotonin významně ovlivňuje náladu, takže i když ho máte v mozku tak akorát a pokusíte se jeho hladinu ještě zvýšit pomocí antidepresiv, pravděpodobně se budete prostě jen cítit ještě šťastnější. Můžou ale přijít také vedlejší účinky léků jako je nespavost, nevolnost, závratě, sexuální dysfunkce, ale třeba i sebevražedné sklony.
Autoři studie tak zdůrazňují, že ačkoliv je rozhodně nebezpečné nechat deprese bez léčby, vztah mezi hladinou serotoninu v mozku a onemocněním depresí může být úplně jiný, než jsme si doposud mysleli. Vědci také říkají, že je potřeba pacienty důkladně informovat o možných vedlejších účincích antidepresiv a především jim nejprve nabídnout jiné způsoby léčby než je medikace. Výzkumy totiž prokazují, že k léčbě deprese se dá velmi dobře využívat i psychoterapie, meditace a relaxační techniky, případně i cvičení, takže u méně vážných případů by k předepisování antidepresiv ani nemuselo docházet.
Vědci se shodují, že antidepresiva mohou u některých pacientů opravdu přinést úlevu v akutní fázi onemocnění, na druhou stranu ale nepomáhají vždy a každému. Autoři studie také upozorňují, že máme velmi málo výzkumů zaměřených na dlouhodobé užívání antidepresiv, takže jejich přínos nemůžeme dobře a objektivně posoudit. Navíc odhalili, že antidepresiva pravděpodobně fungují úplně jinak, než jsme si dosud mysleli.
Autoři studie volají především po tom, aby pacienti, kterým jsou předepsána antidepresiva, byli důkladně informováni o tom, k čemu tyto léky slouží, jak fungují a jaké pozitivní i negativní důsledky jejich užívání může mít – aby se tak každý pacient mohl opravdu informovaně a svobodně rozhodnout o svém zdraví.
Zdroj: nature
