Karel Škréta se narodil v zámožné evangelické rodině, jako jedno ze sedmi dětí. V domě U černého jelena, nedaleko Týnského chrámu. Přišel na svět v době, kdy pod povrchem tolerančního patentu už doutnal náboženský konflikt, který zakrátko přinesl do Evropy hrůzy třicetileté války. Jeho předkové získali od císaře predikát ze Závořic již v roce 1570. Pro upřesnění, Závořice byla dnes již zaniklá vesnice, mezi Zábřehem na Moravě a Šumperkem.
Jeho otec záhy zemřel (1615) a výchovu převzali strýcové. Mladému Karlovi se dostalo velmi kvalitního humanitního vzdělání. Jazyky, kreslení, hudba. Nezapomněli naštěstí ani na jeho tělesnou schránku a šerm se stal jeho oblíbeným rozptýlením.
Idylické časy zanedlouho skončily. Stavovské povstání a jeho strýc Daniel, který byl do této rebelie zapleten, znamenal osudový zlom v jeho životě. Následovala konfiskace majetku a v roce 1628 odchází celá rodina do saského exilu. Škréta unikl nejhoršímu válečnému běsnění odchodem do Itálie, kde prožil deset let. Čas, který mu osud dopřál, rozhodně nepromarnil. Benátky, Florencie, Řím. Vlámský mistr Rubens a italský umělec Caravaggio. U tohoto malíře obdivoval jeho vyjádření emocí v malbě, psychologii postav i tajemství šerosvitu, který potom nalézáme na mnoha jeho obrazech. Tento malíř jednoznačně ovlivnil další Škrétův umělecký vývoj.
Že nežil však jen uměním, to je při jeho temperamentu nabíledni. Pitky, rvačky, souboje. Škréta nebyl jedním z těch, kteří utíkají. To, že zůstal živ a zdráv, svědčí o tom, že šerm skutečně dokonale ovládal. Když se v roce 1638 vrátil do Čech, věděl již naprosto přesně, co od života a umění chce. Předně konvertoval ke katolictví, to byla zásadní a hlavní podmínka pro jeho budoucí práci. Domohl se tím restituce majetku své rodiny a mohl se nastěhovat i s celou malířskou dílnou do domu na Ovocném trhu v Praze. Brzy využil svých nabytých znalostí a zakázek bylo tolik, že byl nucen si otevřít malířskou dílnu. Škréta byl naprosto rovnocenným svému učiteli Caravaggiovi. Emoce, vyjádření psychologie postav, smysl pro vznešenost bez pompéznosti, s tím se setkáme ve všech jeho malířských dílech.
Mezi nejznámější Škrétovy obrazy patří Podobizna řezače drahokamů Miseroniho, s rodinou, a dále sv. Martin, který se s žebrákem dělí o plášť. Jeho obrazy najdeme na oltářích v Týnském chrámu i v Národní galerii. Nejdeme je v desítkách kostelů nejen po Praze, ale i na venkově.
Jeho horká krev nevychladla ani ve stáří. Rok před svou smrtí zabil v souboji o generaci mladšího nizozemského malíře Oktaviána Pierrea, který urazil jeho uměleckou čest. Škréta zemřel v roce 1674. Baroko v Praze a malíř Škréta jsou vzájemnými synonymy. V Čechách nelze mluvit o jednom, aniž bychom si nepřipomněli druhé.
