Životní osudy sv. Anežky Římské jsou známy z ústního podání. Podle něj víme, že se do ní zamiloval syn římského prefekta Symfronia. Přinesl jí drahé šperky a vzácné oděvy a žádal ji, aby se stala jeho manželkou. Anežka všechny drahé dary odmítla s tím, že se zasnoubila jinému ženichovi. Nato se mladý Říman podivil, kdo může být krásnější než on, ještě bohatší nebo se mu rovnat rodem. Když se dozvěděl, že je to Kristus, odešel a žalem z lásky onemocněl.
Když se prefekt dozvěděl, že Anežka je křesťanka, nechal ji předvést a snažil se ji napřed přemlouváním a pak hrozbami donutit, aby se křesťanství vzdala a obětovala římským, tedy pohanským modlám. Anežka na to odpověděla, že nemůže obětovat mrtvým modlám. To už bylo na prefekta moc. Nechal ji vsadit do vězení, ale ani sliby, ani hrozby Anežku od pravé víry neodvrátily.
Když nic nepomohlo, prefekt začal Anežce hrozit tím, čím nejhorším ctnostné panně vůbec pohrozit lze. Dá ji totiž odvést do nevěstince a nechá jí na libovůli zhýralcům. Statečná panna neztrácela odvahu a všemi opuštěná doufala v Ježíše Krista, že ji neopustí. Když ji dovlekli do nevěstince, objevil se u Anežky anděl. Jakmile se k ní nějaký zhýralec přiblížil, padl oslepený v mdlobách k zemi. Jen syn prefekta se odvážil přijít až těsně k ní, ale potkalo ho to, co i jiné. V okamžiku přestal vidět a padl polomrtvý k zemi. Prefekt se k smrti vyděsil a prosil Anežku, aby se přimluvila u svého Boha a syn se uzdravil. Anežka pominula předchozí příkoří, pomodlila se za svého nepřítele a ten vstal zdráv. Pohanští kněží však odvedli Anežku za to, co způsobila těm ostatním, k jinému soudci a ten ji odsoudil k smrti. Anežka pak spěchala na popraviště s radostí, protože věděla, že po smrti se setká se svým vyvoleným, s Ježíšem Kristem. Zemřela katovým mečem 21. ledna roku 304.
Rodiče popravenou dceru pochovali v zahradě za městem nedaleko městských hradeb a chodívali se modlit na její hrob. Jednou prý se jim zjevil sbor svatých panen. Poznali mezi nimi Anežku, celou ozářenou nebeskou slávou, s bělostným beránkem. Utěšovala rodiče, aby pro ni neplakali, ale radovali se, neboť Kristus jí dal korunu věčné slávy. Nad jejím hrobem pak byla postavena bazilika.
V tomto chrámu jsou 21. ledna každého roku položeni na oltář dva beránci, z jejichž vlny se tkají tzv. pallia.
Pallium je insignií užívanou v římskokatolické církvi. Obléká se kolem krku, dva volné konce splývají po hrudi a zádech. Vyrábí se z vlny beránků chovaných v klášteře Tre Fontane, posvěcených papežem na svátek sv. Anežky Římské a ostříhaných na Velký pátek. Pallium symbolizuje jehně, které nese jeho Dobrý pastýř, čili Ježíš.
Pranostiky předpovídají, že přijde zmírnění mrazů nebo přímo obleva. Pokud tomu tak bude, dá se očekávat neúroda. Hospodář má šetřit krmením, neboť zima bude v tomto případě ještě dlouhá.
- Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
- Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky (= zbytky píce, neboť prý zima toho roku bude ještě velmi dlouhá).
- O svaté Anežce od kamen se nechce.
- Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče, schovej zhryzky.
- Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
Oblíbené jméno Anežka nosí téměř 20 000 žen, věkový průměr je 40 let Nejvíce se vyskytuje ve 30. a 40. letech, pak nastává pokles a od roku 2004 vzestup až do současnosti, každý rok kolem šesti set. V podobě Agnes má toto jméno 164 žen, věkový průměr je 18 let. Jméno Ágnes nosí 27 žen, věkový průměr je 16 let. Tato varianta jména Anežka se vyskytují především od začátku tohoto tisíciletí.
Významné nositelky jména Anežka
Anežka Česká (1211 – 1282) – světice
Anežka Přemyslovna (1269 – 1296) – dcera Přemysla Otakara II., česká princezna a rakouská vévodkyně
Anežka Přemyslovna (*1289) – dcera Václava II., dvojče Václava III.
Anežka Přemyslovna (*1305) – kněžna javorská a svídnická, nejmladší dcera českého a polského krále Václava II.
Anežka Hodinová-Spurná (1895-1963) – česká komunistická politička, nelítostná funkcionářka
