Na střední škole se začal naplno projevovat jeho matematický talent. Učitelé si stěžovali, že zanedbává základní výuku a věnuje se jen pokročilé matematice.
V roce 1931 začal studovat na King´s College v Cambridge v Británii. Cítil se zde opuštěný a sám, jelikož byl homosexuál a svoji orientaci neskrýval, i když v té době byla trestná. Cambridge však naštěstí byla jediným místem v Anglii, kde se nic takového neodsuzovalo. Přesto se plachý Turing většinou stranil společnosti.
I v Cambridge narážel při svém matematickém bádání na problém z dětství. Věnoval totiž svůj čas něčemu, co již bylo známo, aniž to věděl. Jeho důkazy však často byly kvalitnější a jednodušší.
V pouhých 22 letech obhájil svoji dizertaci a stal se členem učitelského sboru.
V roce 1936 zaujal společnost článkem, kde popisuje svůj tzv. Turningův stroj, což byl vlastně primitivní počítač s jednoduchými instrukcemi a zapisovací páskou, která sloužila jako lidská paměť. Na řešení prý přišel ve chvíli, kdy při některém ze svých dálkových běhů odpočíval v trávě. „Jakými možnými postupy lze vypočítat nějaké číslo?“ zeptal se Turning na začátku svého článku. Pak představil výše zmíněný stroj, který nám dnes může připadat primitivní, ale ve své době to byl veliký objev. Tím vlastně položil základy informatiky a počítačů vůbec.
Za další dva roky získal doktorát na americkém Princetonu a pak se vrátil zpět do Anglie, když odmítl velmi dobře placenou práci asistenta. Přišel tak o možnost podílet se na vývoji prvního počítače světa ENIACu, ale do dějin se nakonec zapsal jako tajný válečný hrdina. Druhá světová válka totiž přerušila jeho výzkum – a tak se Alan Turing zúčastnil kurzu pro lamače nepřátelských kódů. Tehdy byl nejsložitějším šifrovacím strojem nepřátel stroj Enigma, který byl považován za neprolomitelný.
Turningovi se brzy podařilo vytvořit přístroj, kterému se přezdívalo Turningova bomba. Tyto bomby šifrovaly jednoduché části tohoto kódu. To se využilo například při vylodění v Normandii nebo boji v severní Africe.
Bohužel po válce se informace o luštění nepřátelských kódů staly přísně tajnými a veřejnost se o Turingových zásluhách dozvěděla až za dalších třicet let. V poválečném období Turing pracoval na Manchesterské univerzitě a přemýšlel o tom, jak se budou inteligentní stroje v budoucnu chovat a samy učit. K tomu byl vyvinut tzv. Turingův test. Podle něj lze považovat za inteligentní stroj takový, u něhož jeho odpovědi nerozeznáme od odpovědí lidí.
Společnost, jež nevěděla, jaké má Turing válečné zásluhy, ho velice zklamala. Když se zjistilo, že Turing je gay, byl odsouzen a stal se terčem urážek a útoků. Dne 8. června 1954 byl nalezen mrtev ve svém bytě. Zemřel na následky otravy kyanidem v pouhých 42 letech. Svět tak přišel o génia, který možná mohl přinést lidstvu ještě další geniální objevy, kdyby dostal šanci.
Teprve v roce 2009 se mu jménem vlády omluvil britský premiér Gordon Brown a 24. 12. 2013 mu královna Alžběta II. posmrtně udělila královskou milost. Za více než půl století se tak Alan Turing dočkal satisfakce. Na zbytečně zničeném životě mladého nadaného vědce to však nic nezmění…
