Není bez zajímavosti, že Švihov byl vybudován za účasti velké osobnosti Benedikta Rejta, jednoho ze slavných stavitelů Pražského hradu, pro kterého byl i Švihov výzvou. Švihov byl původně vodní tvrzí a byl založen jako pevnost v údolí řeky Úhlavy ve 14. století rodem Rýzmberků. Jejich potomek, Půta, potom postavil hrad „nový“, aby zde vybudoval „dokonalý pevnostní systém“ pro neklidné politické časy.
A měl štěstí, že to bylo v době, kdy žil a stavěl jeden z předních světových architektů a stavitelů, Benedikt Rejt. Tento muž o systémech obranných hradeb, příkopů, valů a věží věděl mnoho. Mohl proto pomoci i s dalším velkolepým projektem na hradu Švihově. Byl s tím hotov roku 1530.
Vzor středověkého obranného systému
Aby bylo větší obrany a výhledu, postavili si páni švihovští ještě Hrádek, položený na konci ostrohu. To, že sloužil pro obranu, dokládá absence oken. Jádrem objektu byla dvě obytná křídla, Severní a Jižní palác, hradní nádvoří, sakrální budova, kaple s hvězdicovou klenbou, i vstupní věž, předsunutá do hradního příkopu. Systém obranný tvořily: hradby, bašty, parkán a vodní příkopy, k tomu navíc pro polohu v údolí přídavná strategická budova – tvrz Kokšín.
Hrad očima historika Sedláčka
„Zdělán jsa v době, kdy umění opevňovací velice pokročilo,“ píše o hradu v knize „Hrady, zámky a tvrze české“ prof. August Sedláček. „Od mlýna Švihovského přijdeme po kamenném mostě k přední bráně, jejíž vjezd po starodávném způsobu ze štukoví vysoko sklenut jest.
Jak lze soudit z obrazu v kapli hradské a výslovného znění starých pamětí, vypínala se nad obranou věž. Branou vstoupíme do předhradí rozsáhlého…“ Dále píše, že zadní hrad je pravidelně do čtyř stran postavený a opevnění bylo takové, že již sám hrad i bez předhradí se mohl považovat za nedobytný.
Unikátní členění, kruhové bašty a krákorce
Největší bašta se jmenovala podle své načervenalé barvy Červená bašta, druhá Paní bašta a později Zlatá bašta, třetí bašta Podkova dostala Zelená bašta, čtvrtá Bílá bašta. Stavení hradu se skládá ze tří částí, Severního a Jižního domu a kaple. Ve stavení se nachází poslední brána, „goticky sklenutá“. Na patě třetího poschodí bývaly krákorce, na nichž spočívaly sloupy z cihel, na nich oblouky, které nosívaly pavlač ven směrovanou. Širokým průjezdem se vjelo na „horní plac“.
Hrad čelil husitským i majetkovým bojům
Roku 1424 se pokusila husitská vojska Švihov obléhat. Táborští, Žatečtí, Klatovští, Domažličtí, Sušičtí. Typický středověk. Doba bouřlivá i pro Švihov. Půta měl čtyři syny, ale ti si panství předělávali každý po svém, což zasahovalo do pozdějšího stavu a podoby panství. Také za Heraltů Kavkovků z Říčan došlo mezi jejich syny opět k dělení hradu, společné pak byly už jen mosty a věž.
Pomohly obce
Mnohem později došlo k programům obnovy této unikátní historické památky. Program obnovy Švihova navázal na Program obnovy venkova Ministerstva pro místní rozvoj, Program obnovy Plzeňského kraje a územní plán města Švihova. Neobešlo se to bez podpory rozvojových agentur, partnerských firem i obcí (a to i těch zahraničních, švýcarských a německých).
Návštěvnost hradu – ta se zas neobejde bez podpory města a rozvoje jeho infrastruktury a kulturního života. A nejde jen o tento hrad. Pro ekonomiku památkové péče a stejně tak turistiky domácí i incomingu už nejsou postačující jen průjezdové akce, ale akce koncipované, programové a provázané. Letos navštívilo hrady a památky 1,3 milionu turistů. Nestačí například navštívit Pražský hrad, koupit pohlednici a zas odjet – ale obejít více hradů, např. při programu „Česká gotika“. Inspirativní myšlenky zazněly na toto téma před časem i na brněnském veletrhu Go-Regiontour a na pražském Holidayworld.
