Na konci života mu český národ věnoval jednu poctu za druhou. Jeho Libuše se hrála při prvním i druhém otevření Národního divadla, Prodaná nevěsta měla stou reprízu a unikátem se stalo také slavné uvedení Mé vlasti. Ale to už byl neslyšící skladatel v kritickém stavu. Nepoznával své známé, trpěl těžkými depresemi a jeho psychické záchvaty obvykle končily nějakou formou sebedestrukce. Co se stalo příčinou jeho duševního onemocnění?
Prý byl nejskvělejším interpretem Smetanových klavírních děl. A koncertoval až do svých dvaaosmdesáti.
Rudolf Březa (*5. dubna 1888 v Podolí u Brna) se vyučil kamenosochařem v závodě Antonína Tomoly v Brně a po dobu čtyř let pracoval pod vedením vídeňského sochaře Lehmanna. Roku 1907 se přihlásil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval u glyptika prof. Josefa Drahoňovského a tři roky ve figurální speciálce prof. Stanislava Suchardy.
Bronzové sochy velikánů české historie. Jako školáci jsme je v hodinách dějepisu upřímně nenáviděli. Byl to pro nás opravdu jen bronz. Studený a odlidštěný. Bojovně vystrčená brada, či hluboce zamyšlený pohled. Neomylní, nechybující, dokonalí. Přesně tak jsme se o nich učili. Že to byli lidé z masa a kostí? Že se opíjeli, nenechali jednu sukni na pokoji, byli nevěrní či nevěrné a podléhali hlasu svého srdce? A napsat o tom do učebnic? To by byla hrůza.
Naše zem je nádherná. Její kouzlo je po staletí opěvováno spisovateli, básníky i malíři. Planetárium přispělo k oslavám 100 let vzniku republiky zvukově-vizuální show, kombinující výjimečné hudební dílo s velkoplošnou projekcí na kopuli planetária.
Známe to. Však oni si Češi nastřádají na nové! A stalo se. Národní divadlo v Praze, tak jaj kek známe dnes, bylo otevřeno 18. listopadu 1883.
Pojďte si vychutnat klasickou českou operu v podání předních českých operních pěvců, sboru, orchestru a baletu Národního divadla pod širým nebem, v přírodních kulisách údolí Divoké Šárky.
Patrně nejznámější osobností české historické antropologie je profesor Emanuel Vlček, který se narodil 1. března 1925 v malebném městečku Rožmitál pod Třemšínem. Jeho cestu k profesorskému titulu mu znepříjemnila i politická situace. Jeho druhou rodinou se tak až na začátku devadesátých let stává Lékařská fakulta v Praze. Jeho vědecká kariéra byla bohatá. Napsal přes 500 prací a před studenty se svými bohatými přednáškami předstoupil také více než pětsetkrát.