V Krkonoších začíná akce nazvaná Čisté Krkonoše. Dnes se zapojí do sbírání odpadků kolem turistických cest pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), v sobotu, kdy akce pokračuje, dobrovolníci z řad veřejnosti.
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) podá trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli dvěma případům pytláctví. V Horním Maršově na Trutnovsku někdo postřelil čápa černého a ve Vítkovicích v Krkonoších usmrtil volavku popelavou.
Na hřebenech nejvyšších českých hor Krkonoš napadlo za posledních 24 hodin čtvrt metru sněhu. Cekem na hřebenech leží 70 až 110 centimetrů sněhu. V Krkonoších nadále platí první stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné stupnice.
Výsledky monitoringu hub na nelesních stanovištích, kterému se v posledních letech mykologové věnovali, přinesl řadu překvapivých nálezů. Jeden druh nalezené houby byl považován za vyhynulé, druhý dokonce ani neměl české jméno.
Na autentických místech v Krkonoších pokračuje natáčení filmu Poslední závod.
Při dnešním pádu laviny v Krkonoších jeden člověk zemřel a jeden je zraněný. Lavina spadla blízko Slezského domu u Sněžky.
Film Poslední závod o tragickém konci Bohumila Hanče a Václava Vrbaty by se měl v únoru a březnu 2021 natáčet v Krkonoších na autentických místech. Oba muži zahynuli před 107 lety při lyžařském závodu. O natáčení informovali tvůrci filmu. Na vznik filmu lze přispět i v takzvané crowdfundingové kampani. Cílem je vybrat dva miliony korun, zatím se podařilo získat bezmála čtvrtinu.
Vysohohorské krkonošské WINTER CLASSIC se bez Jágra a Kladna neobejde!
Pláň mírně stoupá až ke vzdálenému obzoru. Nízká tráva různých odstínů zelené barvy a zkroucené větve zakrslé kosodřeviny, kam oko dohlédne. Malá jezírka křišťálově čisté a ledové vody, která se nestihla vsáknout do rašeliny pod povrchem. Podivná kvítka se zvláštními barvami. Zde s nimi příroda pospíchá, léto bývá velmi krátké. Frodo Pytlík a Glum by se se tady cítili jako doma. Otevírá se před námi Tolkeinův Kraj.
Krkonošský Harrachov má nový turistický cíl, který vznikl díky obnově částečně zaniklých tří rybníčků v Anenském údolí. Původně je založil hrabě Harrach v roce 1873 k chovu pstruhů, s obnovou chovu zatím město nepočítá. Nově budou rybníčky sloužit k zadržování vody v krajině. Revitalizace stála 1,6 milionu korun, řekla při slavnostním otevření rybníčků mluvčí radnice Hana Veselá. Městu se na ni podařilo získat dotaci 1,45 milionu korun od ministerstva životního prostředí z programu Zadržování vody v krajině.
Na Přední planině nad Špindlerovým Mlýnem právě v těchto dnech roste nová hravá naučná stezka zaměřená na největší zvíře, které v Krkonoších můžete potkat – jelena. Návštěvníky nečeká záplava vědeckých informací, ale sedm jednoduchých aktivit, při kterých jelena zažijí. Stezka nabízí lidem zážitek z přírody a poznání, současně je láká do méně navštěvovaných míst Krkonošského národního parku.
Skalní vyhlídka Stráž u Rokytnice nad Jizerou v Krkonoších je kvůli stavbě pro turisty uzavřená. Radnice tam chce vybudovat lesopark s pěti vyhlídkovými plošinami, obnovy se dočkala i přístupová komunikace od Rokytnice. Na projekt zhruba za 14 milionů korun získala radnice dotaci z česko-polského programu Evropské unie.
Představte si to. Jste v horském Harrachově. A sleze sníh, prší, bolí vás noha, zlomil/a jste lyži… Co teď?
Muzeum bylo založeno v roce 1891 v souvislosti s přípravami na Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se odehrála o čtyři roky později v Praze.
V zimě 1892/3 byl jedním z prvních krkonošských lyžařů, poté společně s pražským Ski klubem organizoval množství horských túr a propagačních přednášek. Měl lví podíl na rozvoji turistické infrastruktury – značkování cest, zřizování nocleháren, pořízení map.
Letní atrakce, aktivity a zábava pro dospělé i pro děti, to je nabídka pro ty, kteří se rozhodnou strávit dovolenou na horách.
Stane se tak během sobotního rána 25. května, kdy Stezka korunami stromů Krkonoše pořádá jako naprostou novinku jedinečnou ranní prohlídku, která vyvrcholí pozorováním východu slunce z vyhlídkové věže ve výšce čtyřiceti pěti metrů.
Studenti architektury ČVUT představili své útulny – tedy přístřešky pro 5 až 12 lidí, které nabídnou útočiště turistům během náhlé změny počasí.
V roce 1937 píše redaktor časopisu Letem světem: „Těšíme se, dovolí-li náš finanční ministr, že při nejbližší příležitosti sebereme svá prkna a hajdy na hory.“
