Javor na pražském Smetanově nábřeží, proti jehož kácení protestují opoziční politici a místní obyvatelé, se zatím kácet nesmí. Hnízdí v něm holub a kácení bude možné poté, až hnízdo i s mláďaty opustí. Proti kácení tento týden na radnici protestovali lidé, tajemník úřadu tvrdí, že ho fyzicky napadli.
Z Prahy 5 je bezmála dvacet let koordinována pomoc a podpora dětem, které neměly v životě to štěstí, aby vyrůstaly doma s rodinou. Jak a proč vznikl spolek Múzy dětem, co je jeho náplní a jaké má plány na dobu pocovidovou? „V letech, kdy byly návštěvy dětských domovů naší hlavní činností, jsme objevili řadu talentů, někdy jsme jim pořídili hudební nástroj, jindy doporučili, nebo i zprostředkovali umělecké vzdělání,“ popisuje úspěchy předseda a zakladatel spolku Karel Navrátil.
Praha má velkou ambici s rozvojem trolejbusové dopravy. Současnou (spíše zkušební) linku 58 má doplnit v příštích letech až 15 dalších linek. Připravovaný Dopravní plán hl. m. Prahy na roky 2021 až 2025 počítá s konkrétními trasami a čísly. Většinou půjde o přečíslování stávajících autobusových linek.
Stejně jako zbytek Česka i obyvatelé Prahy 5 trpí dalším lockdownem. Omezení volného pohybu platí do 21. března, nouzový stav byl kvůli neustupující pandemii koronaviru vyhlášen do 28. března. A protože součástí omezení pohybu je zákaz opustit území okresu, kde má člověk trvalé bydliště, jsou Pražané v lehké výhodě oproti zbytku republiky. Praha je totiž jeden okres.
Po všem úžasu nad vystavenými stroji a dalšími exponáty čekal návštěvníky Jubilejní výstavy také oddech a zábava. Tu přinášela kromě jiných také Balonová aréna, postavená za Strojovnou, kde kromě občasných vystoupení slonů a lvů byl hlavní atrakcí upoutaný balon, ve kterém mohli nadšení a žasnoucí „vzduchoplavci“ obdivovat celou plochu výstaviště i okolí z výšky až tři sta metrů.
Vypadá to, že Praha bude mít nový koncertní sál. Magistrát, respektive radní hlavního města, totiž souhlasí se stavbou hudebního prostoru Vltavské filharmonie v Holešovicích. Vycházejí ze studie ateliéru Henning Larsen, která se zabývala využitelností prostoru. Poslední slovo však budou mít zastupitelé.
Práce snů – tak by se dal nazvat nouzový stav z pohledu některých úředníků městských částí i pražského magistrátu. Úřady musely omezit provozní dobu pro veřejnost, ubylo kontaktů s občany a tím i práce. Na jejich výplatních páskách to ale až na výjimky nebylo poznat.
Práce na opravě a odbahnění rybníka Rozpakov vyšly město Říčany na 8,5 milionu korun. Rybník je již napuštěný.
Chůzi jako nejlepší způsob dopravy na krátkou vzdálenost propaguje a hájí dlouhodobě organizace Pěšky městem s myšlenkou, že chodci vdechují městu život, podporují jeho ekonomiku, nikoho neohrožují, neprodukují žádné emise. „Jsou klíčem k udržitelnému rozvoji měst a zaslouží si větší podporu a pozornost, než mají dosud. Všichni jsme se narodili jako chodci a pohybovat se pěšky je naše přirozenost. A protože chodit je normální, často se na chodce zapomíná. Pěšky městem dopřává chodcům hlas,“ vysvětluje předsedkyně organizace Pěšky městem Petra Syrová, která žije dlouhodobě v Praze 6.
Jubilejní výstava byla 15. května 1891 podle plánu zahájena a od prvního dne sklízela neuvěřitelný úspěch. Denně sem proudily davy ohromených i okouzlených návštěvníků. Nebylo divu – nic tak velkolepého do té doby Praha ani Čechy nezažily.
Magistrátní Výbor pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči začátkem února schválil podnět na změnu územního plánu, která umožňuje vznik obřího multifunkčního sportovního areálu ve Velké Chuchli. Kromě zástupců opozice projekt podpořily koaliční Spojené síly pro Prahu, tedy TOP 09 a STAN.
Změnu provede vedení Prahy na základě žádosti tamní radnice, aby nedocházelo k záměně filmaře, loutkáře a grafika s jinými nositeli tohoto jména, například jiným filmařem Bořivojem Zemanem. Ulice a veřejná prostranství nesmí být pojmenovány po žijících osobnostech.
Zní to jako příběh ze seriálu Hříšní lidé města pražského. Figuruje zde jméno pražského velkouzenáře, pohádkové dědictví, vypočítavá a o mnoho let mladší manželka, podezřelé úmrtí, skupina spiklenců, falešné závěti, a také policejní vyšetřování a potrestání pachatelů. Jen nemluvíme o první republice, ale o roce 2021.
Domov pro seniory Elišky Purkyňové již desítky let poskytuje kvalitní péči a domov pro téměř 300 klientů v domovech v Thákurově ulici v Dejvicích a ve Cvičebné ulici na Břevnově. Provoz domova byl v minulém roce zasažen pandemií covid-19 podobně, jako jiné domovy, nemocnice a další pobytová zařízení sociální a zdravotní péče. Přes veškerá opatření se koronavirus na podzim 2020 dostal do obou budov, a těžce zasáhl jak klienty, tak pečující personál.
Ve spor šesté městské části a pražského magistrátu se pomalu ale jistě mění události v Domově pro seniory Elišky Purkyňové v Praze 6. Loni v listopadu zde musel zasahovat takzvaný létající záchranný tým. Přes sto obyvatel domova bylo nakaženo covidem-19, šest jich vyžadovalo okamžitý převoz do nemocnice. Přes tři desítky seniorů onemocnění podlehlo.
S novým kolegou pracoval v posledních měsících dramaturg Švandova divadla David Košťák. Spolu s informatiky totiž dohlížel na vznik hry Al: Když robot píše hru. Prozatím ji smíchovský soubor nabídl divákům on-line, až budou podmínky příznivé, přivítá je robotická hra v hledišti. „Občas prohodil ženské a mužské postavy nebo na něčem ulpěl, takže dialog ztratil smysl. Oříškem, který zatím s obtížemi louská, je také podtext – fakt, že nejde jen o to, co v divadelní hře postava říká, ale co tím ve skutečnosti myslí,“ popsal David Košťák spolupráci s počítačem.
Speciální konstrukce ochrání kostel sv. Michaela v Kinského zahradě na Petříně. Celodřevěný pravoslavný chrám z druhé poloviny 17. století, přenesený v roce 1929 z Podkarpatské Rusi do zahrady Kinských, vyhořel 28. října loňského roku. Na jeho obnovu je i nadále možné přispívat ve veřejné sbírce.
Nejrůznější ochrany úst a nosu jsme za poslední rok vyzkoušeli až až. A nejde jen o ochranné pomůcky – covidová doba nás nutí měnit mnohem podstatnější části našich životů. V Praze jsou ale místa, kde se můžete přesvědčit, že ještě není tak zle. Například proto, že k vaší ochraně stačí kus látky.
Praha zažívala před úderem epidemie koronaviru zlaté časy a na jejích nejznámějších místech bývala hlava na hlavě. Pak ale proud návštěvníků ustal a vedle pražských hoteliérů, směnárníků, restauratérů či taxikářů naříkají hlavně turističtí průvodci.
Poslední měsíce roku 1890 a počátek roku 1891 zastihl prostor budoucí Jubilejní zemské výstavy v horečné činnosti. Všechno směřovalo k jedinému cíli – dokázat všem, že Češi to, co si předsevzali, také dokážou. Že přes všechnu nepřízeň okolností předvedou světu – i sami sobě – že mají být na co pyšní.