Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 111.535 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o pět procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit šest procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 21 procent na téměř 7000 tun, a být tak nejvyšší za posledních šest let.
Výnos z obilovin je 5,9 tuny z hektaru, což je průměrné. Výnos u řepky je 2,95 tuny, meziročně asi o pětinu menší. Zemědělci sklidili 778 312 tun základních obilovin a 108 000 tun řepky. Podle zemědělců jsou výnosy celkově lepší průměr, místy je kvůli důsledkům dešťů horší kvalita
V Pardubickém kraji skončily žně obilovin a řepky. Průměrné výnosy u obou komodit meziročně mírně klesly. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Na výsledcích se projevilo nestálé počasí a pozdní příchod jara, sklizeň také skončila později.
Jablka českých pěstitelů budou zřejmě k dostání v obchodech zhruba jen do přelomu června a července. V létě, než dorazí na trh jablka z nové sklizně, budou pak už asi nabídku tvořit především jablka z dovozu.
Málokdo si umí představit vánoční cukroví bez ořechů a ořechových náplní. Vlašské ořechy dozrávají v průběhu září a října. Aby dobře chutnaly a vydržely co nejdéle, je třeba je ve správný čas posbírat a také je dobře uskladnit.
Sezona dýní je tady. Jsou zdravé, chutné a navíc krásné. Vypěstovat je na zahrádce zvládne i začátečník.
Sklizeň chmele je oproti loňsku nižší o 15 až 20 procent, ovlivnilo ji sucho v oblastech, kde se pěstuje nejvíc. Kvalita je nadprůměrná. Pěstitelé, kteří měli letos vyšší náklady kvůli epidemii koronaviru, počítají s propadem tržeb.
A je to v pytli! Tuhle lehce depresivní větu byste mohli začít klidně říkat i s velkou radostí. Zeleninu lze totiž pěstovat i ve vacích.
Sklizeň základních obilovin a řepky v Karlovarském kraji končí, zbývají sklidit poslední hektary obilovin. Výnosy obilí i řepky byly letos lepší než loni, vyplývá z informací Státního zemědělského intervenčního fondu.
Sklizeň chřestu v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku byla letos podobná jako loni, ale méně kvalitní. Ovlivnilo ji dubnové suché počasí i nedostupnost zahraničních brigádníků kvůli pandemii koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. Nejistota trvá i pro příští rok, řekl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář.
Sklizeň ve středních Čechách je podle zemědělců zatím většinou lehce nadprůměrná. V některých lokalitách, třeba na Rakovnicku či v severních částech okresů Praha-západ a Praha-východ, poškodili úrodu hraboši.
Na Žatecku začala sklizeň chmele. Podle prvních rozborů je jeho kvalita dobrá, úroda se očekává zatím průměrná. Náklady pěstitelům vrostly na zajištění brigádníků. Na chmelnicích pracují cizinci i místní vysokoškoláci.
Přemnožení hraboši v Ústeckém kraji ohrožují setí řepky. Zemědělci zvažují, zda setí neodloží na později. Na jeden hektar pole totiž náklady činí zhruba 5000 korun. Vzhledem k tomu, že hlodavci poškodili v některých případech až 80 procent úrody pšenice, mají zemědělci obavu, aby letošní ztráty nebyly vyšší.
Sklizeň v Libereckém kraji je zatím nadprůměrná, oproti loňsku má ale zpoždění. Sklizeno je zatím přes 41 procent obilí a skoro 95 procent řepky, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství.
Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický. Na jednom hektaru pole je i 12 000 až 15 000 aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce je považováno již 4000 aktivních nor. Ztráty způsobené přemnožením hraboše polního dosahují i 80 procent u pšenice a až 50 procent u řepky, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Brožky pod průměrem České republiky. Na webu komory uvedl, že jsou o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu, řekl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.
Zemědělci v Libereckém kraji vyjeli do polí zhruba o týden později než v loňském roce. Dozrávání obilí přibrzdilo deštivé počasí. Zatím se sklízí ozimé ječmeny v jižních částech kraje. Výnosy nevypadají špatně, někde sklízeli i 7,5 tuny z hektaru, řekl dnes Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberecko a Jablonecko. Na hodnocení je ale brzy, žně jsou teprve na začátku.
Středočeští zemědělci v uplynulých dnech začali sklízet ozimou pšenici a ječmen. Zatím jsou sklizené desítky hektarů ploch, v některých částech regionu ještě sklizeň nezačala, ale stroje by měly do polí ve větším počtu vyjet příští týden, kdy má být i dobré počasí, řekli oslovení zemědělci.
Jahody v těchto dnech právě dozrávají. Na stromech se objevují také první třešně raných odrůd. Tyto dobroty milujeme a rádi bychom si je také uchovali na horší časy, na zimu, až budou chybět vitamíny a v obchodech bude jenom cizokrajné ovoce. Nebo třeba do oblíbeného dortu či buchty. Mrazák ale není bezedný, ani nafukovací, a tak můžeme sáhnout po další variantě, tou je zavařování a to se může zdát jako pěkná věda.
Zemědělcům na Litoměřicku budou v době sklizně, pokud se plodiny urodí, chybět zahraniční brigádníci především z Ukrajiny. Zemědělci nabízejí práci všem, kteří v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným vládou kvůli koronaviru přišli o zaměstnání.